Krádeže

09.05.2002 | Gadžo

Jak jsem vám oznámil již v jednom ze svých předešlých článků, došlo zde k pokusu o odcizení jízdního kola studentce V.A. Někdo se pokusil přeřezat zámek u kola, byl ale nejspíš někým vyrušen a své "dílo" dokončil jen z poloviny.

Už se asi každý z nás setkal s tím, že se někomu v našem okolí "něco ztratilo". První místa mezi zcizovanými předměty zabírají mobilní telefony, klíče a kalkulačky. Pokud se vám "ztratí" mobil, tak od pojišťovny nedostanete ani floka. Nejedná se totiž o nutnou pomůcku. Mnohdy si za zcizení svého majetku částečně mohou studenti sami - pokud vyučování probíhá v učebně, či jiné třídě, učebnice a kalkulačky ležící na lavicích v opuštěné třídě se potenciálnímu zloději přímo nabízejí. Během tělocviku nejsou mobily v šatně dostatečně chráněny proti odcizení, proto byste je měli raději svěřit k ohlídání důvěryhodné osobě.

S výstavbou kolovny vzniklo další nebezpečí - krádeže kol. Proto vedení školy v dododatku ke školnímu řádu uložilo povinnost zamknout kola lankovým zámkem ke konstrukci stojanů. Když si zámek dáte jen na kolo-rám, může si jej "kdokoli" odnést. V souvislosti s tím se rozhodlo o zamykání hlavní brány i vedlejší branky v 8:00. Uvidíte-li v objektu školy neznámou osobu, bylo by dobré, kdybyste jí ukázali cestu k sekretariátu, či popřípadě k hlavnímu východu. Pokud spatříte "podivné" chování, které by mohlo naznačovat nekalé úmysly, pak to oznamte někomu z kompetentních zaměstnanců školy. Bude-li se pokoušet něco zcizit, pak se tomu pokuste zabránit neodkladným ohlášením vedení školy či PČR (158).

Kdysi byla ze šaten každý týden zcizena minimálně 1 věc. Po instalaci skříněk došlo k snížení na 0.

Pokud by se někdo pokusil do školy vloupat, narazil by na dvojí překážku - bezpečnostní systém a p. školníka. Bohužel existuje i "vnitřní" nebezpečí, proto si na své věci dávejte pozor. Nenechávejte je v opuštěné třídě na lavici, netřežené v šatně ani ledabyle položené na chodbách. Náhlášení případného zloděje není jen občanskou, ale i morální povinností.

Nakonec přikládám pravdivý příběh z našeho gymnázia:
Byl jednou jeden školník. Šarkán se jmenoval. Nebyl to žádný lenivec, proto si možná říkáte, proč dostal "padáka". On si totiž k oficiálním odměnám od ministerstva školství bral odměny sám - z majetku studentů! A tak místo pěkné práce v milém školním prostředí ještě nyní běhá po soudech.
Konec dobrý, všechno dobré:)

Ztratilo se vám něco? Nebo chcete, abychom nahlédli pod pokličku něčemu, o čem jsme se v Saturnu ještě nezmínili? Tak nám to napište! diskutovat!