U televizního zpravodajství mně vadí několik věcí. Hlavně omezenost. Tempo
podávání informací si určuje redaktor ve studiu, ne divák. Ač to televize
rády popírají, vlastní názor si na to, co je v TV, lze utvářet jen těžko.
Pokud se jedná o urychlené podávání informací jako ve zpravodajství, pak
tím tuplem. Stačí pár rychlých střihů, useknutých rozhovorů, (ne)vhodně
zvolené záběry a divák je zmanipulován, rezignuje na to, přemýšlet.
Proto si myslím, že se lidé mnohem ráději dívají na televizi, než si třeba
přečtou noviny nebo zabrousí na internetu po nějakých dalších zdrojích
zpráv. Zvykli si jen příjmat. Nepřemýšlet. Televize není pohodlnější. Pro
mě je mnohem pohodlnější sednout k počítači a sám si zvolit, co si přečtu.
Sednout k novinám a sám si vybrat, co je pro mě důležité, čemu věnuju delší
pozornost, a co jen očima proletím.
Osobně se nedívám na žádné televizní zpravodajství (jen když musím - v
místnosti se třeba někdo dívá a nemůžu odejít). Možná bych s tím měl něco
dělat, ale mě každá druhá reportáž vytáčí! Jakákoliv jen trochu špatně
řečená věta, známé "náhodné ankety na ulici", výplňkové kecy "o
ničem"... Jednak mi to za těch 30 minut pozornosti nestojí a taky z toho
mám prostě nervy.
Diváci pasivně příjmají a já si vážím toho, že se s tím redaktoři snaží
něco dělat. Snaží se diváka vytrhnout ze "zastavení". Dělají to špatně.
KAŽDÁ událost na TV NOVA je "šok", "katastrofa", "něco, co se jen tak
nevidí", atd. Psalo se o
tom.
A výsledek? V Madridu zařvaly dvě stovky lidí ... a ostatní lidi ... to
přijmuli.
Nechci nikomu radit, aby se přestal dívat na televizní zpravodajství nebo
na TV NOVA.JEN SI, PROSÍM, NENECHTE VŠECHNY INFORMACE SERVÍROVAT NĚKÝM
JINÝM.