Je to zajímavý článek, který se zabývá aktuálním tématem, ale nejsem si
jista, zda tenhle web bude onou úrodnou půdou
Předně bych se chtěla zeptat, jaký účel měl mít? Aby v nás evokoval nějakou
solidárnost s okolím gymplu? Je asi smutnou pravdou, že je přínosnější
razit "konvenční" názory, se kterými se člověk ztratí v davu, než
upozorňovat na nedostatky a snahu něco změnit. Těm vyholeným hlavám, a tomu
hafu, kteří se stydí si ji i oholit, by jistě připadal tenhle článek hodně
naivní, a asi by si odnesli i nějaké hlášky typu "milovat cikána" takže
by zase obohatili tu bezednou pokladnici vtipu ..., ale tyto osoby by byly
předem ochromeny množstvím slov, takže se do článku jistě nepustí. Osobně
bych je označila za omezence, kteří mají jeden model a nejsou ochotni pak
přemýšlet nad jistými problémy. Bohužel to je asi lidská vlastnost, která
nás nutí neustále škatulkovat, o čemž je i zmínka v článku. Ale je to
vlastnost každého z nás a provádíme ji neustále.
Nebo abychom se zapojili do programu "Člověka v tísni" ?, který se ale
vztahuje k oblastem mimo tento region. Tato organizace sice přijímá
dobrovolníky, ale obávám se, že s orgány byrokracie náctiletí ještě nemají
takové zkušenosti, aby byli schopni někomu pomoct. A to už se nabavím o
pomoci finanční. To samozřejmě neznamená, že bychom měli rezignovat na
jakoukoli snahu o změnu. Ale jde především o pohled na ty lidi, který by se
měl už od dětství do nás vštěpovat. Že jde o srovnatelná individua a
zaslouží si taktéž naši úctu. Bohužel společnost už od mala do nás vštěpuje
pravý opak, což se poté odrazí v budoucnosti, kdy i my se dostaneme do
pozice dospělých, kteří jsou schopni pomoci.
Doporučuji návštěvu východoslovenských ghett, která jsou tak nazývána v
ryzím slova smyslu. Často je však zmiňována tamní neochota lidí
spolupracovat a vůbec se podílet na práci, ale měli bychom si uvědomit, že
jde o lidi, vegetující celý život odtrženě od "cilvilizace", což na nich
zanechává stopy. Nenacházejí uplatnění na trhu práce, protože místo
bydliště je jejich stigma méněcennosti, které je doprovází celý život. Tím
se dostáváme do začarovaného kruhu právě zmiňovaného škatulkování
ne/oprávněného, a právě ukázkový příklad východního Slovenska může být
výstrahou. Jde už o generace lidí, kteří v životě nepoznali práci a neumí
si ani představit ten typický kapitalistický model. Jsou zvyklí na sociální
dávky, se kterými těžko vyjdou, a zajímají se jen o dění své komunity.
Těžko budou přemýšlet nad tím, že jsou placeni dańovými poplatníky.
Ale jaké řešení?? Dát jim větší šanci? Co taková pozitivní diskriminace,
nevyvolala by ještě větší nesnášenlivost. Bude růst jejich kriminalita v
souvislosti s růstem sociálních rozdílů v celé společnosti? Je možno je
nějak inspirovat, aby se chtěli uplatnit i na vyšších postech ve
společnosti a poskytnout jim tuto šanci, aby byla reálná? Jak je zapojit
už od mlada do společnosti a neostrakizovat, do které školy přihlásíte své
dítě?? S převahou Romů?