Vznáším k článku několik poznámek:
1. V čem se dosažení vyššího vzdělání stává težším a těžším?
2. Co se týče pojmu "jakákoliv vyspělá země" - rád bych upozornil, že
podle světové banky už i ČR patří k vyspělým zemím, tudíž věta popírá sebe
sama. Skutečnost, že maturita na VŠEOBECNÉM GYMNÁZIU neobsahuje žádnou
speciální oborovou zkoušku, která by mohla usnadnit následné uplatnění na
trhu práce, je dostatečně známa. Pokud se někomu nelíbí, může si zvolit
jinou školu, např. DAKOL, např. obor cestovní ruch, kde je kromě maturity i
oborová zkouška, díky níž se může člověk vyhnout odpovědi "a co dál".
3. Neznám důvod, proč nejmenovaná ing. utírá stoly. Nechápu, proč
upřednostnila utírání stolů před uplatněním v oboru. Autor nepodává
dostatek informací, na nichž by se dalo stavět. Je to paradoxní zejména v
kontextu s faktem, že vysokoškoláci nejlépe hledají zaměstnání.
4. Státní maturita zatím zavedena není, pokud se nemýlím. Co se přijímacích
zkoušek na VŠ týče, jsou nezbytné, neboť poptávka výrazně převyšuje nabídku
(u oborů, kde je tomu naopak se dá bez problémů dostat bez přijímaček).
5. Státní maturity mají být 2 verze. Informace o stejné maturitě pro
gymnázia i učiliště je zavádějící - bude na studentovi, zda-li si zvolí
těžší (jejíž absolvování zřejmě některé VŠ budou akceptovat místo
přijímacího testu) nebo lehčí
6. Co je pochybného na existenci nižších gymnázií Strávil jsem na něm 4
čili čtyři roky, potkal jsem spoustu pochybných existencí, ale samotné
nižší gymnázium bych mezi ně nezapočítával
7. Informace o "vycestovávání hojné míry vysokoškoláků" je v přímém
rozporu se skutečností. Naopak obavy ze zaplavení pracovního trhu EU
gastarbeitry z východu, které zaznívaly před vstupem do EU, naplněny nebyly
(částečně kvůli přechodným obdobím na uvolnění trhu práce)
Přeju hodně zdaru do psaní dalších článků... příště snad více informací a
méně emocí.