Dnes, 1.8. 2003 si připomínáme půl roku od katastrofy raketoplánu Columbia… Jistě si všichni vzpomínáme na obrázky z televize a z jiných médií.

<img src=\„obrazky/bal_pad­.jpg\“ alt=\„padající Columbia\“ />

Proč vlastně sedmičlenná posádka Columbie (Husband, Brown, Clark, Chawla, Anderson, Ramon a McCool) zahynula?

V následujících odstavcích se pokusím shrnout informace tak, jak byly vypouštěny do světa…

První teorie: katastrofu způsobil kus izolace (vážil 2.25 kg, velikost 50 cm), který narazil do křídla při startu.

6.2. objevila se další teorie: srážka s meteoritem nebo jiným tělesem – odpadem na dráze…

7.2. fotky pořízené Letectvem USA při návratu raketoplánu do astmosféry ukazují poškozenou přední hranu levého křídla blízko trupu. Buď kus křídla odpadl nebo se srazil s meteoritem. Mohl taky explodovat mechanismus přistávacího podvozku. Do Californie byl vyslán tým, aby se pokusil najít možné trosky, neboť očití svědkové sdělují, že viděli něco odpadávat…

10.2. našlo se levé křídlo. Byl také nalezen jeden z palubních počítačů, a to v dobrém stavu, a kryt jednoho z podvozků. Na jedné z fotek teleskopickým aparátem Letectva USA je vidět, 1–2 min před rozpadem, šedivá stopa trosek oddělených u levého křídla, a také jeho \„roztřepená\“ hra­na…

<img src=\„obrazky/bal_tros­ka3.jpg\“ alt=\„levé křídlo\“ />

17.2. nová teorie říká, že samo odpadnutí izolační destičky nemohlo způsobit náhlý nárůst teploty v levém křídle, které se naplnilo žhavým plasmatickým vzduchem (přes 2000°C). Muselo dojít k proražení struktury, např. při startu oním kusem izolace, nebo později srážkou s meteoritem… Nově také zmínka o možnosti samovolného otevření komory podvozku pod levým křídlem.

3.3. první zvýšení teplot pozorováno 10 min po začátku sestupu, kdy raketoplán byl 60 km nad oceánem u pobřeží Californie…

6.3. komise sděluje, že aerodynamické povrchy raketoplánu byly poškozeny mnohem dříve, než se myslelo. Vyplývá to z údajů palubních počítačů, které se snažily vyrovnat let, když porušené plochy začaly způsobovat narušení a později i ztrátu rovnováhy raketoplánu…

17.4. Nejnovější teorie katastrofy: Zdá se, že 2.25 kg a 50cm dlouhý kus izolace, který narazil při startu do levého křídla rychlostí přes 750 km/h, způsobil poškození podélné těsnicí lišty v čelní hraně křídla. Druhý den totiž na oběžné dráze byl pozorován neznámý podlouhlý objekt, který se odpoutal od křídla raketoplánu a odplul do prostoru…

24.4. Teorie potvrzena – tragédii způsobil náraz izolační pěny při startu. Analýza záznamů přístrojů z trupu raketoplánu ukázala vzestup teplot již při startu v místech názrazu na levém křídle, a tedy potvrdila teorii o proražení tepelných izolačních destiček již při startu…

<img src=\„obrazky/bal_di­ry.jpg\“ alt=\„poškození viditelné při záběru Země během telefonického rozhovoru izraelského premiéra Šarona s izraelským astronautem Ramonem\“ />

 

Raketoplán Columbia byl nejstarším strojem ve flotile NASA. Vyroben byl v rámci amerického vývojového programu Space Shuttle. V roce 1981 se stal prvním raketoplánem, který dosáhl při svém prvním zkušebním letu oběžné dráhy a vrátil se zpět na Zemi. Během své dva- cetileté historie podnikl 28 misí, včetně té poslední tragické.

Práce na Columbii byly zahájeny 27. března 1975 trupem. O čtyři roky později 12. března byl již hotový stroj přepraven z Palmdale na leteckou základnu Edwards v Mohavské poušti, která je využívána pro přistávání raketoplánů. Poté byly před Columbií další tři roky testování než se poprvé podívala do vesmíru. V roce 1991 oslavila své desáté narozeniny.

Vesmírná letka NASA se v dalších 10 letech rozrostla o raketoplány: Challenger, sestrojeného v roce 1982, avšak o čtyři roky později 28. ledna 1986 zničeného při tragické havárii letu STS-51L, Discovery (1983), Atlantis (1985) a Endeavour, který byl vyroben jako náhradník Challengeru v roce 1991. Všem těmto impozantním výtvorům lidského snažení o dobytí vesmíru předcházela testovací loď Enterprise, která se však na oběžnou dráhu nikdy nepodívala. Byla totiž využívána pouze pro testování startů a přistání.

Tragédie se dotkla všech, ale každého jinak. Pro Američany potupa a bolest, pro Iráčany radost. Tehdejší prezident Iráku označil pád raketoplánu za boží trest. Ramon totiž v roce 1991 pilotoval jednu ze stíhaček, které podnikly nálet na iráckou jadernou elektrárnu.

Spojení s Columbií bylo přerušeno 15:16 SEČ. V této době se raketoplán nacházel ve výšce 57km a klesal rychlostí asi 12000mil/hod (přibližne 18× rychlost zvuku). I kdyby Columbia neexplodovala, Astronauté by stejně uhořeli…
Budiž Vám země lehká

…