Saturn je druhou největší planetou Sluneční soustavy. Momentálně se nachází Zemi nejblíže za posledních 28 let. Na nebi jej tedy můžeme vidět, jako jeden z nejjasnějších bodů zimní oblohy. Saturn oběhne Slunce jednou za 29,5 roku. Nejlepší podmínky pro sledování Saturnu budou přesně na silvestra 31. prosince.

Určitě byste Saturn na obrázku poznali. Jeho fascinující prstenec prostě nejde přehlédnout. Objeven byl už roku 1659 a ve sluneční soustavě nemá konkurenci. V posledních dvaceti letech sice byly objeveny prstence u všech obřích planet – Jupiteru, Uranu i Neptunu – ale prstenec Saturna je zdaleka největší, nejhustší, nejjasnější a na pohled nejhezčí. Počátkem 19. stol. si astronomové lámali hlavu nad oním obrovským prstencem, obepínajícím Saturn. Nikdo nedokázal pochopit, jak může držet pohromadě. Dnes už víme, že celistvost disku je jen zdánlivá. Ve skutečnosti se skládá z miliard drobných ledových částeček rozměru mikrometrů i větších těles rozměru metrů. Ty obíhají kolem planety v různých vzdálenostech a odrážejí sluneční světlo. Společně vytvářejí dojem celistvého disku, který má průměr zhruba milion kilometrů, ale tlustý je jen stovky metrů. Průměr planety je 60 tisíc kilometrů. Částice ve vnitřních oblastech prstence oběhnou planetu jednou za 4,9 hodiny a ty na vnějších okrajích jednou za dva dny.

Atmosféra Saturnu je složena z helia, vodíku, metanu a amoniaku. Na povrchu je možné pozorovat pruhy tmavých mraků a světlá místa mezi nimi. Toto je způsobeno rychlými větry, které vanou rychlostí až 1000 kilometrů za hodinu. Saturn se otočí jednou za 11 hodin, takže během jediné zimní noci můžeme sledovat skoro celý jeho povrch. Jádro planety je v porovnání s plynnou atmosférou velice malé – hustota planety je dokonce menší než hustota vody.

Pokud byste Saturn na noční obloze nemohli najít, pak jej hledejte v souhvězdí blížence. Vychází večer na východě a během noci se přesouvá přes jih k západnímu obzoru. Ideální podmínky pro sledování nastanou zhruba po půlnoci, kdy bude na obloze nejvýše. Tehdy nebude světlo planety tolik pohlcováno zemskou atmosférou. Díky letošní rekordně malé vzdálenosti od Země bude Saturn tuto zimu na obloze jasně svítit. Bude zářivější než všechny ostatní hvězdy, kromě Siria. Ten zcela bezkonkurenčně dominuje zimní obloze. Saturn poznáte také podle toho, že se jeho obraz nechvěje, zatímco ostatní hvězdy se nám jeví jako blikající body.

Okem ovšem Saturnův prstenec nespatříme, ale v jakémkoli menším dalekohledu půjde rozeznat. Ve velkém hvězdářském dalekohledu pak budeme moci bezpečně vidět prstence, tmavé a světlé pásy v atmosféře planety i několik nejjasnějších z 31 známých Saturnových měsíců. Saturn má na rovníku průměr přibližně 60 tisíc kilometrů a je 9,5krát větší než Země. Průměr měřený přes póly planety je však o deset procent menší, takže v dalekohledu můžeme jasně vidět, že planeta nemá tvar koule, ale je trochu „splácnutá“.

Takže 31. prosince kolem půlnoci koukejte taky trochu na oblohu, ne jenom na dno lahve…