Kdo je Suu Kyi?

Celým jménem Daw Aung Sun Suu Kyi je dcerou jednoho z nejuznávanějších a nejzasloužilejších hrdinů, generála Aung Suna, který vedl celou zemi, tehdy ještě pod známějším jménem Barma, v boji za nezávislost v době britské kolonizace v roce 1940. Jen o sedm let později byl za své politické názory a činy zavražděn. Tehdy byly malé Suu Kyi (vyslovuj [sú či] ) pouhé dva roky. Se svou matkou opustila Barmu a několik let žila v Indii, kde byla celkem překvapivě vzdělávána v katolických školách a později opouští Indii, aby studovala v Anglii v Oxfordu. Vdala se a narodily se jí dvě děti. Do Barmy se vrací v roce 1988 za svou nemocnou matkou. A tak začíná velký příběh maličké ženy a jejího gigantického díla…

Velký zlom

Snad tomu osud tak chtěl, že se do své země Suu Kyi vrací právě v době velkých nepokojů a demonstrací proti diktátu jediné vládnoucí socialistické strany-vojenské junty zvané SLORC (State Law and Order Restoration Council, což znamená asi tolik, co \„nápravné zařízení státního pořádku a práva\“). V čele státu, v té době již pod novým jménem Myanmar (podle jednoho z největších a nejdespotičtějších diktátorů), stanula junta samozřejmě samozvaně a násilím. V Suu Kyi se krev jejího otce, bojovníka za svobodu, nezapřela. Okamžitě se přidala na stranu prodemokratického hnutí a brzy se stala jeho vůdkyní. Vše vyvrcholilo 18. září 1988 velkou demonstrací za svobodu, která ale byla tvrdě potlačeno.

Vzestup a pád

I přes počáteční neúspěch se Suu Kyi, stejně jako barmský lid, nevzdává a v roce 1990 se konají první svobodné, demokratické volby. Z lidového hnutí se stává politická strana a Suu Kyi stále stojí v jejím čele. Nese název National League for Democracy (NLD), Národní Strana Demokratická. Ve svém programu zdůrazňuje především ochranu lidských práv, hlavně co se týče dětí a žen, svobodu slova a povinnou školní docházku a právo na vzdělání(za diktátu junty byl vzdělávací systém téměř zrušen, dívky právo na vzdělání neměly a chlapci byli už od útlého mládí posíláni na vojenská cvičení a do bojů). Ve volbách Suu Kyiina NLD drtivou většinou 80 % vyhrává, nicméně volby jsou SLORCem zpochybněny, neuznány a leadři prodemokratických stran a hnutí uvrženi do domácího vězení, včetně Aung San Suu Kyi.

Vězení, ale nikdy ne rezignace

V žádném případě se Suu Kyi nevzdávala. I přesto, že byla vězněna a všemožně omezována, za svou kampaň za svobodu Barmy a jejího lidu statečně bojovala dál a tím si na svou stranu získala nejen uznání v nejvyšších politických kruzích, ale hlavně srdce a podporu milionů lidí po celém světě. A tak není divu, že se v roce 1991 stala laureátkou a konečně i nositelkou Nobelovy ceny za mír. Po téměř šesti letech domácího vězení a tajné politické činnosti se na veřejnost v roce 1995 dostává jedna z jejích nejdramatičtějších a nejslavnějších řečí, nahraná na video a potají propašovaná z Barmy na celosvětovou konferenci žen v Pekingu. Suu Kyi tvrdě kritizovala postavení žen v Barmě a na Východě vůbec. Jejím hlavním argumentem bylo, že žádnou z válek nezačala žena, ale ženy a děti jí vždy nejvíce strádají. Označila válku za \„výmysl a hračku přerostlých puberťáků\“, čímž nepřímo naznačila spojitost se SLORCem. Protestovala proti předsudkům a odstavení ženy od možnosti podílení se na vládě a názorech. Doslova: „Světlo je vždy vítáno tam, kde je tma. Není ale výsadou mužů přinášet jej světu. Žena, svou schopností k soucitu a sebeobětování, svou odvahou a vytrvalostí, učinila již mnohé, aby se temnota netolerance a nenávisti, utrpení a zoufalství rozplynula…“

Pomozte i vy-MUŽETE!

Na MTV probíhá již delší dobu akce zvaná „Free Aung Sun Suu Kyi-free your mind“ neboli „Burma action“. Jedná se o podpisovou akci, jelikož Suu Kyi je stále ještě pod přísným dozorem, hlídaná ve svém domě v Rangoonu. Petice, jež se se všemi podpisy zašle generálnímu tajemníkovi OSN, Koffimu Annanovi a pěti politickým „obrům“ a stálým představitelům krizové rady OSN – G.W. Bush (USA), Tony Blair (VB), Jacques Chirac (Francie), Hu Jintao (Čína), Vladimír Putin (Rusko).

Hledejte na adrese:

burmacampaign.org