Zrovna jsem dohrál singleplayer ke Call of Duty, a tak jsem se rozhodl napsat takovou menší recenzičku pro ty z vás, kteří jste tuhle výbornou akci ještě nehráli, nebo nedej Bože, o ní ještě vůbec neslyšeli. Hned při prvním loadu vám bude připadat spousta věcí povědomých. Jakby taky ne, když tuhle gamesu má na svědomí stejný tým, který pracoval na MOH:AA. Grafika je o něco hezčí (alespoň mně to tak připadá) a nároky nejsou nijak hrozné. Dokonce na mé dýchavičné šestistovce s 320MB RAM běhala hra celkem v pohodě a „sekalo“ se mi to opravdu jen málokdy.

Takže čekají na vás tři kampaně. První, rozjezdová, za Američany. V roli vojína Martina se zúčastníte operace, která měla připravit prostor pro vyloďovací oddíly v Normandii, tudíž si oblíknete batoh s padákem a šup. Vykopnou vás z letadla přímo mezi nudící se Němce:) Moc se mi líbila bláznivá jízda ve starém, německém Mercedesu přes francouzské vesnice. Tahle část je opravdu hodně podařená. Z každé strany na vás pálí překvapení skopčáci a vy tam bloudíte „jak Marek po piekle“ (jak by řekl můj děda:). Teda né vy, řídí váš nadřízený vy máte co dělat abyste se nespálii o hlaveň vašeho stále zběsile strílejícího samopalu.

Ve druhé kampani se připojíte k šesté britské výsadkové divizi pod novým pseudonymem seržant Evans a budete mít opravdu co dělat při dobývání (to ani tak ne) a obraně (to už docela jo) mostu Pegasus. Potom ještě vystřílíte všechny němčoury na jedné přehradě, ze které byl nááááááááádherný výhled do okolí a na závěr se trošku proběhnete po Tirpitzu. (pokud se vám na moři dělá nevolno, doporučuji vzít si nějaké prášky. Není nic horšího, než poblitá klávesnice. Věřte, vím o čem mluvím:)

No a do třetice všeho dobrého a sovětského. Podíváme se do rekreačního střediska Stalingrad. Přímo na ubytovnu vás dovezou vkusné a stylové lodičky, do kterých pravda po průstřelech, německými letadly, malinko zatéká. Jsem velmi zvědav, jak se budete tvářit, když vás asi po šesté někdo sejme, sotva vylezete na břeh:) Tady autoři čerpali z výborného valečného filmu: Enemy at the gates ( pro anglicky neunderstandující: Nepřítel před branami). Tenhle film si určitě půjčte, či jak je v naší zemi spíše zvykem od někoho přepalte, protože rozhodně stojí za vidění.

Takže Alexeji, hurá do toho a Němec má díru v hlavě:) Tedy bude mít, ale až po tom, co si seženete nějakou bouchačku. V rusku totiž funguje bezvadný přídělový systém. Jeden pušku, druhý náboje. No schválně zkuste hádat, co nafasujete:) Jakmile se ovšem dostanete k odstřelovačce, nebude likvidace těch zmanipulovaných blbečků s hákenkrojcem na uniformě žádný problém a budete, tak říkajíc, vládnout bitevnímu poli. V Rusku si užijete ještě hodně srandy, třeba v tanku ( je moc hezké si na začátku mise poslechnout, že vás doprovázejí staří veteráni z bitvy u Kurska a pak jen přihlížet, jak se ti dementi nechávají postřílet…).

Tahle hra je plná bezvadné atmosféry, která by se dala krájet, naprosto vymakaných honiček, občas pěkně debilních nepřátel, když mezi ně hodíte granát vyběhnou jak stádo zplašených slepic přimo vám do náruče, tedy pod hlaveň samopalu (někdy ovšem celkem překvapí a granáty vám hodí zpátky, což při čtvrtinové hladině zdraví hodně potěší:).

Na vyloženě zákysová místa nenarazíte (pokud budete přesně mířit a střílet jako blázni:). Dokonce nemusíte ani otevírat dveře. Problém je v tom, že ti plesnivci si je umí otevírat sami, většinou ve chvíli, kdy k nim stojíte zády. Zvuky nejsou moc vymakané, ale pokud vlastníte lepší repro sestavu (jako já třeba ne:) budete si soundtrack, který se celkem povedl, náležitě užívat. Takže co říci nakonec? Call of Duty nepřináší téměř nic nového (téměř…Tuším, že ožralecký efekt, jak mu říkám, zatím nikde nebyl. Pokud blízko vás vystřelí tank, (a rovnou vás nezabije:) či dopadne bomba, praštíte sebou na zem, budete vidět hodně posraně mlhavě a bude vám hučet v uších… ehm, v bednách. Jak říkám, opilecký efekt:), přesto je výborně hratelný a zábavný a jeho krátkost, vzhledem k multiplayeru, snad tolik nevadí. Multiplayer jsem hrál zatím asi jen hodinku, takže nemůžu moc posoudit (první mapu jsem prohrál o pět fragů a druhou, shodou okolností právě Tirpitz, jednoznačně vyhrál. Jak říkám nad sniperku není:).

Rozkaz dne:Vypálit, zpusit a nevstát od počítače do doby, než uvidíte outro, které mi, jen tak mimochodem, trošičku připomíná to z Vietcongu:) 95%…