Zdravím vás všechny. Před nějakým časem jsem sliboval, že si jednou vezmu zase pro změnu na paškál ženské pokolení. No a je to tady…

Žena… Samo o sobě už tohle slovíčko podává jistý obraz skutečnosti. Žena se stává ženou ve chvíli, kdy dovolí okolí, aby ji samotnou takhle nazývalo. Ve skutečnosti to sice potěší každou dívku, když ji určíte za ženu, ale sama se tak necítí. Tento pocit tedy opravdu přichází časem. Muž je schopen se nazývat mužem vlastně od narození. Ve chvíli, kdy zjistí různé možnosti svého chlapáctví a utvrdí se dík různým možným zdrojům, že na světe není, aby pouze občůrával stromečky kdekoliv na planetě. Pak kluk vyžaduje čím dál tím víc přízvisko muž. No a ta žena jaksi nevyžaduje ono samotné nazvání od prapůvodu, ale čeká a snaží se, aby si okolí všimlo, že už není tou holčičkou s panenkou a zmrzlinou v ruce… Kupodivu sama vynakládá vše do zevnějšku a touží vypadat co nejdospěleji, ale pořád si dá tu zmrzlinku a hra pro radost pravé ženě také není cizí. Tak se dostáváme někdy k problému, že nedokážeme určit přesný věk dívky, což – jak jistě všichni budou souhlasit – s sebou nese opravdové komplikace. Nebudete se přece věčně vyptávat a toužit spatřit občanský průkaz, že?

Přeskočme tuto záležitost a smiřme se s tím, že žena, ač je dívkou, snaží se dosáhnout na ženu ve všem. Jo, snaží se vybraně chovat (upozorňuji, že zde hodlám mluvit o ženách, trubky nechám instalatérům) a zapadnout mezi určitou vrstvu, kterou si pečlivě vybrala podle svého nejlepšího gusta. Spíš než gusta bych měl asi napsat kamarádek. To je ten nejjistější přívěsek každé krásné ženy (i těch méně obdařených). Jenže aby ani zde docházelo k různorodým odlišením se od těch hnusných chlapů, jsou to vždy kamarádky tři. Popravdě se musím přiznat, že nevím vlastně, zda se zde jedná o nadměrné ovlivnění Božskou komedií, o čemž ale pochybuji, nebo pouhé komerčně vyhlížející stanovisko. Jasně chlapi, vyměňte své klasické párování za trojku! Má to své šílené výhody, které každá ženská pilně využívá. Nesmíte totiž zapomenout na to, že každá ženská je, ať chce či tvrdí, že ne, vysoce vypočítavou mrchou. Chlapský mozek se už může zavařit při některých operacích, jež ten ženský zvládá dennodenně a to po celý život. Není to jen o tom, zda se rozhodne chodit s tebou nebo tím druhým. To pro ně není problém. Řeší se zde takové otázky jako: Co si koupím nového na sebe? (Pozor, často se zde jejich logika zesměšňuje právě proto, že si chlap myslí, že ta dotyčná má pouze nutkání pořád něco kupovat, ale oni jdou dál a přemýšlí předem, kdy se jim ta či ona věc bude hodit, jak s ní nakládat apod.) S kým vyrazím ven? (Je totiž třeba vědět, koho s tím člověkem můžu potkat, zda bude platit on či já apod.) …

Dalším celkem komplikovaným tématem je vlastně celý prapůvod lidské existence – sex. Nevím, jak jste na tom se znalostmi žen, ale nabourám vám celkovou představu o ženských tužbách. Každá to chce a většina častěji a víc než chlapi. To je ta krutá realita. A ptáte se, proč jste to nikdy nezjistili? Tak tohle je velmi jednoduché. Prostě se vraťte o odstavec výš a přečtěte si několikrát po sobě jediné dvojsloví – vypočítavá mrcha…

Jo, výsledek bych zkrátil na to, že vás pouze chtějí dostat do stavu absolutního vyvrcholení (zde myslím vyvrcholení přání dosáhnout svého cíle). Velice jednoduché, co? Když to vezmete kolem a kolem, tak zjistíte, že jejich vypočítavost se místy stane celkem výhodou i pro vás. V klasické chlapské bedně totiž zůstane pořád zapuštěno to přesvědčení, že se k výsledku dopracoval týpek skrz své umění, sexappealu, krásnému kvichtu a podobných dalších kravin… Popravdě, vyspal ses s nějakou holkou? Tak máš možnost 1:3 k řešení:

1. byla opilá, a proto se na vypočítávání vybodla a uklidnila svou silnou touhu
   
2. je s tebou delší dobu, a proto už dávno ví kam zatlačit, aby dostala, co chce (a to ve všem)
   
3. má tě…
   

Jo, chlápci, máme to hold těžký osud, a tak můžeme pouze čekat na ty vyvolené a dostat se řekněme k druhému bodu a budem si představovat, že já pod pantoflem určitě nejsem.

Abych tady vypíchl aspoň ještě jeden problém (pro tentokrát), vzpomněl bych na jednu otázečku, na níž by mě odpověď zajímala snad víc než existence života na Marsu. Proč chodí ženské na záchod minimálně ve dvou? Tohle fakt nechápu. Kdyby měly pisoáry, tak si prostě chtěj jen trochu pokecat, ale mísy se většinou zavěšují osamoceně, takže bude střed uzlu asi jinde. No nevím, zda by bylo tady radno spekulovat o pravé příčině, spíš bych vás dámy vyzval k odpovědi na tuto otázečku. Já pouze přihodím pár možností:

1. že by měly strach z náhodných kolemjdoucích z pánských záchodů?
   
2. že by kontrola kalhotek? Je taky určitě důležitá, i když mě tato varianta hlavně jen pobavila…
   
3. že by jen to povídání…?
   
4. že by se střídali v tom, která zahřívá prkénko?
   
5. že by…?

Pro tentokrát je to teda asi vše, ale určitě se k tématu vrátím, takže čekejte, pište, čtěte i jiné článečky a doufejte, že to, co vám prozradím příště, vás potěší…Dwaihir