<img src=\„/obrazky/gym­plV2.jpg\“ title=\„Všem neznámá budova…\“clas­s=\„vlevo\“>V u­čebnách, třídách i na chodbách (ale i zcela mimo naše gymnázium) jsem v minulých dnech zaslechl nemálo slov a vět státních maturit se týkajících a popravdě řečeno – mnohdy jsem byl vcelku zděšen. Tím, jaké chiméry o státních maturitách ve společnosti kolují – z těch nejčastějších uveďme třeba to, že „zákon o státních maturitách ještě není schválen“ či to, že „státní maturita bude ve dvou obtížnostních stupních.“ I proto jsme se v redakci Saturnu rozhodli, že by nebylo od věci se Státními maturitami podrobněji zabývat. V tomto článku si však neklademe za úkol systém (a jejich načasování, (ne)připravenost, uskutečnitelnost apod.) nových maturit hodnotit, nýbrž jenom podat základní informace, jak by to celé vlastně mělo vypadat.

I.) Základní legislativní normou nové maturitní zkouškou je zákon 561/2004 Sbírky. Ustanovení § 77 – 82, týkající se maturitní zkoušky, nabývají účinnosti 1. 9. 2007.

<a href=\„http:/­/www.mvcr.cr/sbir­ka/2004/sb190–04.pdf\“ title=\„Zákony 561,562,563/2004 Sb. – PDF)\“>Plné znění zákona 561/2004 Sb. (pdf)

<img src=\„/obrazky/K-SZ.jpg\“ title=\„Sbírky zákonů\“>

II.) Nová maturitní zkouška se týká studentů maturujících od školního roku 2007/2008, tedy současných třeťáků. Můžete spoléhat na to, že do té doby se ještě něco změní či že účinost zákonu bude posunuta, avšak není záruky, že se tak skutečně i stane. Aktuálně je vše schváleno, vše platí.

III.) Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

Společná část maturitní zkoušky
(1) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky.

(2) Cizí jazyk žák volí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem. Žák může konat zkoušku pouze z toho cizího jazyka, který je vyučován ve škole, jejímž je žákem.

(3) Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu podle své volby. Škola zajišťuje přípravu žáka nejméně na dvě zkoušky podle věty první; tyto zkoušky stanoví školní vzdělávací program.

(4) Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná zkouška se koná písemně.

(5) Písemné části zkoušek společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. Ostatní části zkoušek jsou veřejné.

(6) Žák koná společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

(7) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

Profilová část maturitní zkoušky
(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.

(2) Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny konání těchto zkoušek.

(3) Žák může dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel školy, popřípadě ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem, dále stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných zkoušek.

(4) Zkoušky se konají formou
 

1. vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
   
2. ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
   
3. písemné zkoušky,
   
4. praktické zkoušky, nebo
   
5. kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).
   

(5) Obhajobu maturitní práce a ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. a) a b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.

(6) Před zahájením či v průběhu maturitní zkoušky náleží žákům 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.

(7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.

(8) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem koná žák ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

(9) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.

<img src=\„/obrazky/lo­goCERMAT.jpg\“ title=\„logo CERMAT\“ class=\„vlevo\“>IV­.) Systém nové maturity měl (a má) na starost (státní společnost) CERMAT – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Pokud máte zájem o detailnější informace, využijte jejich webových stránek – http://www.cermat.cz. Pokud budete mít pocit, že ne všechny informace jsou tam dostupné, nezoufejte – stránky se připravují. 

Pokud vám připadá, že v posledním bodě sklouzávám k subjektivnímu hodnocení, omlouvám se (Neb na tom něco pravdy skutečně i bude – ale přece jenom když už vyhledávám informace na webu organizace, která má státní maturity na starosti, rád bych tam viděl všechno a nikoli hlášku „Na obsahu stránky se pracuje.“).

.....

V tomto bodě bych článek ukončil, nehodlám zabíhat do hodnocení připravenosti státních maturit. Výtky vůči „státní maturitě“ si však necháme na jiný článek (můžete jej očekávat během několika dnů), pro který se v redakci společně pokusíme nalézt výhody i nevýhody (na)plánovaných změn.

Tedy, doufám, že vám tento článek něčím posloužil; že vám pomohl získat základní informace o budoucích změnách či vám třeba byl (či bude) impulsem pro další zajímání se o věci kolem nových státních maturit. Závěrem bych se váš ještě rád zeptal: Jak jste na tom byli (popř. jak na tom jste) s informovaností ve věci plánovaných změn? Připadá vám informovanost o „státních maturitách“ dostatečná?