Pieczonka (čte zadání): „Vzdálenost dvou bodů je dva a půl centimetru.“
Studentka: „A to mám jako napsat jak?“
Pieczonka: „No nejdřív napíšeš dvojku, pak uděláš čárku, pak napíšeš pětku.“

Debata Klupy s jedním studentem:
„Tak co, Kubo, známky nic moc, co s nima uděláme?“
„Hmm… Nevím, co třeba odmocnit?“

Müllerová: „Podléhám pedagogické beznaději!“

Kleslová: „Ticho!!! Vy tady ječíte jak v Zoologické Ostravě!“

Létalová: „René, co ty tam vibruješ jak vibrátor!“

Kleslová: „Máme pouze dvě varianty, ale vy asi znáte tu třetí.“

V hodině češtiny začali na chodbě vrtat. Létalová: „V téhle škole je to jeden velký bordel! Podala jsem výpověď, ale nikdo ji nepříjal.“

Létalová: „Nic neumíte a jste hluční, kdybych měla kulomet, tak vás všechny postřílím.“

Létalová ke studentce: „Víš, proč jsem tu příšernost dala přečíst tobě? Potože dát to někomu jinému, tak mi tím rozbije hlavu.“

Bajnar: „Chcete probrat učivo navíc? Omlouvám se, jsem naivní.“

Bajnar: „Protože už byla většina z vás zkoušena, tak v dnešní hodině náhodně ze svého pytlíčku vylosuji číslo a pokud to bude někdo, kdo již byl, tak toho necháme.“
Vytahuje ještě nevyzkoušeného studenta.
„No, ono tam vlastně čísla těch, co byli, ani nejsou“

Zkoušení ve fyzice:
Bajnar: „Adrenalin stoupá!“

Neughebaureová: „Víte, jak se říká tomu, co předvádíte?“
Student: „Ano, no přece non plus ultras“
Neughebaureová: „Nikoli! Santa simplicita! Svatá prostoto!“

Bajnar: „A jednotkou vodivosti je jeden Siemens… to byl takový trochu známěší německý elektrikář“

Brozska: „Jednou vám povím, jak mě kamarádi narvali do popelnice…“

Brzóska: „A pokud by byl před válkou Žid přistižen s Němcem… nebo spíše s Němkou…“

Praktikantka: „A Hrabalova maminka se pak oženila…“

Bochenková: „Nejvnějšnější funkce.“

Duda: „A narodí se jim kudrnaté dítě s modrýma okama.“

Klupa: „Co ti mladí dneska… se směju takovým Kresačům a podobně.“

Klupa: „No tak když vám při povodni voda spláchne třeba plynovody, hovnovody…“

Bochenková (zkoušení u tabule): „No hrůza, za dvě.“

Brzóska (1. světová válka): „…a ti Rusové, hajzli jedni…“

Brzóska: „Himler – to byla taková úřednická myš lezdoprdelnická“

Bochenková: „V kterém intervalu je funkce klesající?“
Student: „Klesající je v pí.“
Bochenková: „Už jsme zase v pí.“

Helešicová: „Ve Švýcarsku si nikdo nedovolí vyhodit na zem odpatek.“

Bajnar: „V novém vydání je to na straně 45 a ve starém je to někde jinde.“

Letálová: (hodinu narušuje neustále zvuk vrtačky) „Kde mám ten kulomet?“

Létalová: (na studenta) „Vypadáš jak Žid v židovské škole a ještě plácáš.“

Robotková: „Alkiny jsou uhlovodíky s otevřeným řetězem.“

Robotková: „Na druhém tom… uhlíku je pět vodíků.“

Parchanski: "Kovalovský, i průměrně inteligentní delfín by si za čtvrt roku, co se to tu učíme, zapamatoval tenhle vzorec, ale vy asi ne!!!""

(student se houpe na židli)
Kleslová: "Nejsme tady přece v nějakých…ZOO Ostrava.""

Kleslová: „No to vaše chování tady, to je už tak na hranici s blázincem, vážení… Ještě tak minutu a třičtvrtě v tom budete pokračovat a budeme psát písemku…“

Kleslová: „Už mě to tady s vámi přestává bavit, ale jen tak trošičku“

Kleslová: „Tak co, vážení, bude tady klid nebo nebude?“
Student: „No to teda nebude…“
Kleslová: „Dobrá, když jinak nedáte, budeme si povídat…“