Pohled první – mučednický

Ano. Přesně jako mučedníci tvářili se mnohdy ti, na jejichž bedrech ležela ona volba, povinnost vybrat našemu státu hlavu hlav, hlavu nejlepší. Někteří málem zemřeli mučednickou smrtí, to když houfně, pod tíhou odpovědnosti, kolabovali. Mnohým bylo vyhrožováno, mnozí byli obviňováni, jiní pohoršeni a někteří unaveni. To vše v tak krátkém čase a divokém sledu událostí, že jim bylo zapotřebí spořádat 4867 chlebíčků a 130 baget, 300 moučníků a 278 salátů, 1270 hlavních jídel a 200kusů ovoce, vypít 3188 šálků kávy, 2654 nealko nápojů, 135 malých piv a 56 nealkohlických piv a k tomu navrch 50 lahví vína. Nakonec si ale, přes všechny problémy a těžkosti, volbu užívali, a to dokonce tak, že si vše fotili do svých mobilních telefonů, snad aby se pochlubili rodině a známým. Vždyť prezident se volí jen jednou za pět let!

Dovolte mi dále citovat nejzajímavější a nejpřínosnější výroky:

„Prezidentský úřad je vrcholem politické kariéry, nemůže být jejím počátkem!“ premiér Mirek Topolánek

„Pohled na Václava Klause zevnitř ODS je v něčem iracionální.“ Bursík, šéf Zelených

„Kolik jsi dostala od Klause? Zdechni,“ anonym

„Ty prostě seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom? Jo? "Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!“ Langer k Bursíkovi

„Nenávistný Bursíkův projev vůči Václavu Klausovi ve mně i v řadě kolegů zanechal nezhojitelné rány,“ Boris Stastný – ODS

„Tahle koalice nevydrží,“ Bursík, šéf Zelených

Pohled druhý – opravdu, ale opravdu nadstranický

Václav Klaus se celou dobu nudil jako pubescent na rodinné oslavě. Neustále přemítal nad tím, zda je jeho přítomnost při volbě nutná, když je jisté, že bude opět zvolen. Mohl by prosezené hodiny věnovat mnohem důležitějším a ušlechtilejším činnostem. Třeba tenisu. Pro kariéru se však musí něco vytrpět, a tak dal na četné rady a nezapomínal neustále opakovat, že bude prezidentem všech, prezidentem nadstranickým. To dokázal například po projevu sociálnědemokra­tického Jiřího Paroubka, který pronesl, že Václav Klaus neví, kdy odejít, načež se čestný předseda občanských demokratů zvedl a opustil sál. Vida, kolik pochopení dokázal projevit. A právě jeho empatie, čestnost, úctyhodná moudrost a silné charisma učinily Václava Klause opět hlavou českého státu. Přesně tak, jak předvídal.

V. Klaus pravil:

Vyhraji, ale kdyby ne, tak nebudu zdrcený a uražený.

Mé pětileté období ve funkci prezidenta České republiky bylo obdobím jejího relativně úspěšného vývoje, ale nikoli obdobím klidu a politické stability.

Určitá zdrženlivost v přijímání zákonů těsně před koncem volebního období by měla být – pro vládní koalice všech barev – pravidlem.

Mé prezidentské období bylo charakterizováno dvěma dominantními událostmi: vstupem České republiky do Evropské unie a rychlým růstem naší ekonomiky.

Není ode mne třeba očekávat žádná překvapení. Zbavit se kontinuity se sebou samým pro mne možné a představitelné ne­ní.

Prezident nesmí říkat jen věci líbivé a nekonfliktní. Prezident nesmí být politickým aktivistou, ale musí být aktivní.

Pohled třetí – supranational (česky: nadnárodní)

Snad žádný jiný člověk neužil tolikrát budoucího času během několika málo dní jako druhý prezidentský kandidát Jan Švejnar. Budu prezidentem, který umí své ambice potlačit v zájmu celku, budu prezidentem, poučeným, nikoliv poučujícím. Budu prezidentem bez předsudků. Svým velmi decentním a uhlazeným chováním dával znát, že se stane vskutku briskním reprezentantem českých zájmů. Jakoby se pasoval do pozice mesiáše, spasitele, jenž přiletěl zachránit malou, ale rodnou českou kotlinu. Ovšem s anglicko – českým slovníkem v ruce. Nelze mu upřít, že vnesl do předvolebního ovzduší trochu amerického drajvu a šťávy. Jeho turné po českých městech i snaha dostat V.Klause do televizní debaty mezi lid přímo vnesli ducha pověstného kapitalistického imperialismu, načež se čechoameričan Švejnar, jehož otec žije v nám tak blízkém Švýcarsku, vydal orodovat ke komunistům, před nimiž před lety utíkal. Co dodat? Snad jen, že Jan Švejnar prezidentem nebude, no doubt.

J. Švejnar pravil:

Nepojedu zpátky do USA, protože budu prezidentem.

Úcta, služba a odpovědnost. To jsou slova, která se pojí s tímto místem a úřadem, o jehož držiteli na příštích pět let budete dnes rozhodovat

Prosazování našich národních zájmů a proevropský postoj nejenže nestojí proti sobě, jdou spolu ruku v ruce.

Já nabízím jiný přístup: přijmout globalizaci jako příležitost.

Je-li důvěra v politiku jako celek slabá, je to odpovědnost celé politické reprezentace včetně prezidenta.

Republika může mít jen jednu zahraniční politiku: tu, o které rozhodne vláda s podporou Poslanecké sněmovny.

Pohled čtvrtý – lidský

„Myslím, že dnešní volba-nevolba prezidenta je jen dalším dokladem toho, že další volbu prezidenta za 5 let by měli zákonodárci nechat veřejnosti. Upřímně řečeno se stydím před celou Evropou za to, co dnes ve Španělském sálu předvedli.“ Renáta Lojdová

„Osobně se snažím, aby mne prezidentská volba nechávala emočně klidným. Rodiče a prezidenty si koneckonců nevybíráme.“ Václav Slavíček

„Od deseti hodin dopoledne nám naši zákonodárci tvrdí, že žádné kupčení s hlasy neexistuje a přitom po celou dobu jednají tak, že je zřejmé, že se tohoto kupčení bojí. Je to ostuda, ale toto jsme si zvolili.“ Standa

„Možná bychom měli zavést pravidlo jako při volbě papeže. Poslance a senátory zamknout a nepustit je ven, dokud někoho nezvolí. Tahle tragikomedie je naprosto otřesná.“ David

..... Ať už při dnešní volbě vyhraje kdokoliv, ze srdce si přeji, aby rok 2013 byl rokem, kdy si svého prezidenta zvolíme sami." Ivo Byrtus

„Nechci, aby prezidenta volila ulice. Nechci referendum k radaru apod. Jedině, že by každý měl tolik hlasů, kolik odvede na daních, popř. jaké mu změří IQ. Průměrný občan není informován jinak než populisticky.“ Jiří

„Bez přímé volby nikdy nebude jakýkoliv prezident mým prezidentem. Proto jsem občanem republiky bez prezidenta.“ Radek

zdroj: idnes