Saturn

Studentský zpravodajský web

Dnes je čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek, zítra Oto.

Legalise it [marijuana] now ! (???)

Gadžo, 7. května 2003 | Postřehy

 – tak toto o uplynulém víkendu požadovaly tisíce lidí po celém světě u příležitosti <abbr title=\„Milion Marijuana March\“>MMM 2003.

Tento článek nebyl vytvořen a zveřejněn za účelem propagace marihuany ani jiných drog. Cokoliv by nasvědčovalo o opaku, je pouze Vaší osobní iluzí či halucinací. Autor v článku neměl záměr nikterak porušit zákon pro zákaz propagace nedovolených omamných a psychotropních látek a jedů.

Co mě vedlo k sepsání tohoto článku? Nedávno po jointu mé známé zapadl jazyk a nebýt zásahu jiného studenta, tak by se zřejmě udusila. O pár dní později vyvrcholilo každoroční snažení organizací požadujících legalizaci marihuany celosvětovým happeningem \„Milion Marijuana March 2003\“.

<img src=\„obrazky/g_trav­ka5.gif\“ alt=\„Lísteček konopí se prochází po silnici a je mu fajn\“>

Snad v článku najdete něco, co ještě o travce nevíte…

[na začátek podtýkám, že já sám pravidelně nehulím, takže jsem to snad napsal dost objektivně :) ]

MMM 2003

V sobotu 3. května se v Praze, Brně, Plzni a Třebíči (podobně jako v dalších cca 170 městech světa) konala akce s názvem Milion Marijuana March 2003. Hlavní účel této akce zní oficiálně takto: \„Zastavení konopné represe a legislativní rozdělení drog podle reálné míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti.\“ Na Letenské pláni v Praze se sešlo na tři tisíce huličů a všichni si užívali za přispění DJ´s i přes špatné počasí až do večerních hodin.

Čím byla tato akce ojedinělá? Byla poprvé ve své pětileté historii zcela legální. Vše povolil magistrát Prahy 7 a tak ani policistům z přihlížející pořádkové jednotky celkem nezbylo nic jiného, než se na chvíli stát pasivními huliči.

Podle některých odhadů žije v Praze 200 000 lidí se zkušeností s travkou, mnozí z nich jsou na ganže \„trvale\“. Celorepublikově se odhaduje, že 60 – 80% (podle místa) studentů středních a vysokých škol minimálně jednou hulilo. Toto je jeden z hlavních argumentů zastánců legalizace marihuany – \„Přece stát nemůže kriminalizovat 80% mládeže\“.

(zdroj: Britské listy zde a zde)

Historie konopí

Z doby kamenné mnoho archeologických nálezů nepochází. Nejstarší pozůstatky jsou z Tchajwanu z doby před 12000 lety. Dokazují, že se v té době konopí používalo v Číně a Indii zejména jako užitková rostlina.

Další údaje o používání Cannabis pocházejí z dob rozmachu Babylonie (před 7000 lety). Plody konopí byly nalezy také na různých neolitických nalezištích v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Rumunsku. Užívání konopných drog (marihuany, hašiše) je spjato s náboženskými obřady (\„typickými\“ huliči zřejmě byli Thráčtí šamané :).

Hinduistickému a islámskému náboženství nahrazují konopné produkty alkohol jak rituálně, tak kulturně. Podle indické tradice věnovali bohové (Šiva) konopí člověku, aby mohl zvýšit svou odvahu, rozkoš a uspokojit sexuální touhy. Je tam považováno za afrodisiakum.

V Evropě se díky antickému dějepisci Herodotovi proslavili vdechováním omamného kouře z konopných semen zejména Skytové, divocí nomádi ruských stepí, kteří údajně vynalezli právě za účelem sklízení konopí kosu (odtud anglický výraz pro kosu – scythe). Ti konopí přinesli do Evropy severní cestou kolem r. 2800 př. n. l. Domestikace konopí je v Evropě zařazována do období do r. 400 př. n. l.

V roce 1894 odhaduje Encyklopedia Britannica počet pravidelných uživatelů travky na 300 milionů, zejména ve východních zemích.

<img src=\„obrazky/g_trav­ka4.jpg\“ alt=\„Rostlinka konopí\“>

Konopí

Základní dělení konopí je na psychoaktivní (seté) a ne-psychoaktivní (technické). Dále různé zdroje rozlišují další poddruhy, například konopí indické, americké apod.

Co se týče chemického složení, z hlediska přítomnosti halucinogenních (vhodnějším termínem se zdá být psychoaktivních) látek, charakteristických pro rostliny konopí, je důležitá pryskyřice, produkovaná žlázkami na horních listech keřů a zejména v samičích květenstvích, výrazně nižší obsah psychoaktivních látek lze nalézt i ve spodních listech, stonku a semenech.

Hlavním nositelem psychoaktivních účinků je delta-9-tetrahydrocan­nabinol (delta-9-THC), systematicky hydroxy-6,6,9-trimethyl-3-pentyl-delta-9-tetrahydrodiben­zopyran (dále jen THC). Kromě THC obsahuje pryskyřice i další složky, jejich podíl na zhulenosti člověka však nebyl prokázán, nicméně byly zjištěny jisté rozdíly při konzumaci přírodního cannabisu a čistého syntetického THC.

Aplikace

THC je absorbováno dýchacím traktem při kouření nebo trávicím ústrojím, je-li polykáno. Průměrné dávky, vyjádřené množstvím THC, jsou při kouření 15–20 mg, při orálním požití 30–40 mg. Účinek kouření se projevuje téměř okamžitě (do 15 minut) a trvá kolem 3 hodin, při perorálním užití nastupuje účinek asi po 30 minutách a trvá v průměru 6 hodin.

Obecně se často uvádí v první fázi pocity sevřenosti a úzkosti (zdaleka to však není pravidlem), ve druhém pak euforie a pocit vnitřní blaženosti. Někdy se naopak objevují pocity ostychu, strachu či viny, popřípadě deprese, při vyšších dávkách paranoidní reakce.

Celkově je marihuanové opojení, tzv. \„high\“, popisováno jako komplexní, všeobjímající prožitek, zahrnující široký rozsah psychických, fyzických a emotivních reakcí, vzruchů a pocitů, přičemž droga je pro uživatele jakýmsi zvětšovacím zrcadlem jeho obvyklých dojmů a myšlenek. Odbornící se shodují v tom, že občasné užívání neznamená pro lidské tělo větší nebezpečí fyzického charakteru. Dopad na psychické zdraví může být různý, obecně však užívání vede zejména k odklonu od materialistického, na výkon zaměřeného životního stylu k více duchovně orientovanému světonázoru, ke zvýšení tolerance vůči novým či odlišným skutečnostem a zvýšení schopnosti empatie. Může skončit až naprostou apatií.

<img src=\„obrazky/g_trav­ka3.jpg\“ alt=\„Další rostlinka konopí\“>

Závislost

Často se uvádí, že kanabisové deriváty mohou vyvolat psychickou závislost a mírnou toleranci (tj. zvyšování dávky k dosažení stejného efektu). Co se týče psychické závislosti, jde o velmi vágní a různě definovaný pojem, avšak s tvrzením, že jakási forma psychické závislosti na konopí se vyskytuje, v zásadě souhlasí naprostá většina badatelů. U tolerance je situace poněkud jiná – zvyšování konzumace souvisí spíše s prodlužováním a zintenzivňováním prožitku, obecně je zkušený uživatel po jednom jointu nejčastěji stejně nebo i více \„zhulený\“ než člověk na kanabis nezvyklý.

Fyzická závislost či fyzicky pociťovaný abstinenční syndrom v podstatě neexistuje.

Marihuana a kriminalita

Nejčastějším druhem trestné činnosti je výroba, přechovávání a distribuce marihuany.

Na jedné straně jde o činnost za účelem samozásobení a popřípadě rozdělení se s obvykle nevelkým okruhem přátel. Pokud je marihuana opravdu tak neškodná, jak se nám to snaží zastánci její legalizace předkládat, pak je represe v této oblasti jednoznačným zlem, neboť kriminalizuje velkou část schopné, zdravé, tvořivé a pracující, jindy zase nemocné a na marihuanu odkázané, veřejnosti. A to vše jen proto, že se svým způsobem odlišují od svého okolí a zažitých zvyklostí naší společnosti (po letech komunismu navyklé být čistě na chlastu bez \„chemie\“ :).

Na druhou stranu jde o rozsáhlou \„narkomafii\“, rozsáhlou síť distributorů a pašeráků. A ti když už páchají protizákonnou činnost, tak samozřejmě s ní většinou nezůstávají pouze u travkových políček.

Na kriminalitu obecně nemá marihuana vliv, nicméně kdyby se například v hospodách místo chlastání hulilo, tak by zřejmě ubylo rvaček (zdroj: US police :).

Finance

V Karviné se dá sehnat travka v množství stačícím k ubalení 1–2 jointů za cenu kolem 150 korun.

Zisky narkomafií pouze na konopí jsou odhadovány na 500 miliard amerických dolarů ročně (!!!).

Při tom je stát krácen o obrovskou teoretickou daň, z níž by se mohly financovat třeba preventivní a represivní akce proti \„tvrdým\“ drogám.

Celosvětově je ročně jednotlivými státy na prohibici a represi této drogy vydáváno asi 30 mld. USD. Pokud se zamyslíte nad snadností sehnání marihuany, pak se zřejmě tyto snahy míjejí účinkem a veškeré peníze tak končí v …

Startovací droga (?)

Samotné hulení samozřejmě nemůže vést k přechodu na tvrdší drogy.

Nicméně člověk nemůže přijít do trafiky a koupit si tam jointa. Hulič se často, díky ilegalitě, dostává do kontaktu s určitou skupinou, v níž už je návaznost na další omamné látky snazší.

Navíc, hodně lidí si říká – \„už jsem přece hranici [zákona] překročil s marihuanou\“, takže nárůst nebezpečnosti mezi travkou a třeba koksem nevnímají tak silně.

Jak je to s trávou ve světě

Tráva roste všude hojně asi do výšky 6000 metrů :)

Hlavní oblasti pěstování Cannabis jsou v středovýchodní Asii. Co se technického konopí týče, pak nejblíže můžete rozsáhlá pole trávy (z níž se zaručeně nezhulíte :) vidět v Polsku a Maďarsku.

V Evropě jsou 2 státy, v nichž není halucinogenní konopí zakázáno – Holandsko (povoleno) a Švýcarsko (tolerováno).

V samotném Švýcarsku je ročně sklizeno kolem 100 tun omamného konopí. Když jsem se procházel vlahým letním večerem parkem v městečku poblíž Curychu, tak jsem pod stromy viděl sedící skupinky mladých a rádobymladých lidí (asi post-hippies :), jak si nerušeně hulí své jointy. Důchodcům, kteří v poklidu venčili své pejsky, dokonce ani nevadila charakteristická všudypřítomná vůně ganžy. Injekční stříkačky se tam ale, narozdíl od okolí mnohých našich sídlišť, nepovalovaly (taky jsem je nehledal).

Již delší čas existuje ve Švýcarsku síť tzv. hemp shops, konopných obchodů (v roce 1998 jich bylo 135, nejvíce v Curychu – 36), kde je možno koupit bohatý sortiment konopných produktů. Ačkoliv oficiálně donedávna prodávaly pouze \„nedrogové\“ produkty, docházelo i k prodeji konopných drog, většinou zabalených a prodávaných jako \„aromatické polštářky či tašky\“. Podle policejních zdrojů tvořil v r. 1998 podíl takto \„maskovaných\“ drog na prodeji hemp shopů mezi 85 a 95%.

Opačný přístup mají třeba USA, v nichž je například každoročně za drogovou korupci odsouzeno kolem stovky policejních úředníků.

Závěr

Spotřebitel si na marihuaně vytváří jistou formu psychické závislosti, nicméně na druhou stranu nedochází k fyzickému poškození (u kouření nesrovnatelně menší než efekt cigaret) a kromě postupující apatie ani k duševnímu narušení.

Díky zákazu marihuany se huliči přibližují rizikovějším skupinám, čímž se dostávají i blíže k tvrdým drogám.

Ročně příjde stát na daních o miliardy korun, které by naše pokladna nepochybně potřebovala.

Zákazem je také kriminalizováno velké množství osob, přestože celkově nevykazuje represe vůbec žádné pozitivní výsledky. (příklad za všechny – vysoký policejní důstojník z okresního ředitelství v Náchodě si vypěstoval asi 160 cm vysoké rostliny konopí. Nyní stojí tento padesátiletý muž s 20 roky policejní praxe před obviněním pro trestný čin porušování služebních povinností a pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. CO bude mít stát ze ztráty schopného policisty???)

Nicméně společnost je (a nejspíš ještě dlouho bude) v otázce legalizace marihuany rozpolcená. Názorovou dolišnost vykazují vzájemně zejména různé generace.


Článek byl sestaven mimojiné díky informacím z této diplomky.
Další zdroje:
www.blisty.cz
www.legalizace.cz
www.konopa.cz (technické konopí)
www.grower.cz (samopěstitelé)
www.seeds.cz
www.hempy.cz
www.mujweb.cz/www/travan/
http://marihuana.webzdarma.cz
http://minus22.czechian.net
trava.legaliza­ce.cz

Co si myslíš o tomto tématu ty? Napiš svůj názor do diskuse!

 

nahoru | permalink

Hledání

Stručně

  • Saturn odešel na zasloužený odpočinek. Vzpomínejte na něj tak, jak vám zůstal v paměti.
    Nezapomeneme!
 

Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;

© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.