<img src=\„obrazky/jv-200march.jpg\“ alt=\„Mašírující vojáci\“>  

Krutá fakta

Odhaduje se, že za padesát století psané historie bylo bez válek necelých pět století! Každý válečný konflikt s sebou nese nejenom země zpustošené válkou, padlé, ale také přeživší, jež si nesou ve svém nitru pozůstatky násilí, které zažili. Naše generace zná válku jen z vyprávění, televize, knih a filmů. Nedokážeme si představit ani uvědomit, jaká je pravá tvář válečného násilí. Jedním z tisícovek příkladů je holocaust, a to nejen nacistický.

Holocaust

Slovo holocaust pochází z řeckého pojmu „úplně spálený“ a vztahuje se k obětování ohněm,což byla předzvěst nejčastější likvidace mrtvých lidských těl.

Mnoho lidí, kteří přežili, se stalo často jedinými žijícími členy do té doby početné rodiny. I přesto, že válka skončila, byli mnozí ještě stále diskriminováni. Často se z nich stávali uprchlíci, takže ztratili rodnou zemi, sociální postavení i kulturní identitu. Dlouhé roky po událostech pekelných hrůz na zemi, a někdy i po celý život, jsou sužováni strachem. Ochromující záchvaty strachu a úzkosti může vyvolat často nepatrný, neutrální podnět. Součástí těchto stavů jsou noční můry. Měsíce, roky a někdy celý život tito lidé spotřebovávají svou energii k boji s ničivými vzpomínkami. Mnozí trpí pocitem viny z toho, že přežili a pocitem nesmyslnosti světa, svého života i všeho, co prožili a přežili. Mají pocit osobní bezmocnosti a nejistoty. Ovšem netýká se to jenom obětí holocaustu, ale i obětí jakékoliv války.

Rambo, s nímž válka nehne, existuje jen ve filmu

Sylvester Stallone ve vojenské uniformě barvy khaki, která splývá s okolní zelení džungle, zaslechne zvuk lámající se větvičky. Bleskurychle se otočí vrhajíc naprosto přesně vojenskou dýku, která se zabodla nepříteli do krku. Podobnými zásahy zlikviduje zbývající nepřátele a s naprostým klidem v duši se vrací domů. To pouhá fantazie scénáristy a skvělý výkon herce budí dojem, že válka je jako počítačová hra, kde postupujete pouze přes mrtvoly bez nepatrného náznaku citu.

<img src=\„obrazky/jv-vlajkanatanku.jpg\“ alt=\„Vlajka na osvoboditelském US tanku\“>

Bylo zjištěno, že v USA trpělo poúrazovou stresovou poruchou alespoň nějakou dobu 1,7 miliónů vojáků kteří se účastnili válek v jihovýchodní Asii. Je to polovina počtu všech nasazených mužů. Dvacet let od vietnamské války jich je postiženo 800 tisíc.

Poúrazová stresová porucha je různě těžké duševní postižení, jež bývá nejčastěji následkem prožití válečných, ale i jiných katastrofických událostí.

Bývalí vojáci opakovaně „vidí“ a prožívají hrůzy, které prožili. Stačí k tomu nepatrný podnět z okolí. Příkladem může být bývalý voják , který v průběhu společenského setkání náhle opustil místnost, kde do té doby pobýval. Byl nalezen ve stavu připomínajícím náhlé těžké tělesné postižení. Následně se zjistilo, že příčinou všeho byl válečný film v televizi, jež nikdo téměř nesledoval. Náhle se bývalému anglickému vojákovi vybavily se silou noční můry scény z fyzické likvidace japonských zajatců z bojů v barmské džungli, které se účastnil za druhé světové války. Ze strachu, že by jim něco mohlo připomenout hrůzné vzpomínky se mohou vyhýbat jakékoliv činnosti. Podráždí je maličkosti. Mají pocity prázdnoty a beznaděje, cítí se trvale ohroženi a odcizeni. Často se vlivem následků stávají závislí na alkoholu a drogách. Někdy zabíjejí jiné lidi, jindy sebe. Z války se často vrací člověk, který mnohdy má málo společného s tím, jež do války vstupoval.

<img src=\„obrazky/jv-17.jpg\“ alt=\„Tryzna u zdi\“>

Znásilnění ? Proč ne!

Žádnou válku neopomenulo rabování, hyenismus, vraždění a znásilňování, které se často odehrávalo před očima rodinných příslušníků. V současnosti se stalo záměrné masové znásilňování součástí válečné taktiky v Barmě, Etiopii, Somálsku a zejména bývalé Jugoslávii. Odhaduje se, že v průběhu prvních dvou let nedávné války v Bosně bylo znásilněno na 10–60 tisíc žen.

Nejohroženější skupinou jsou děti, které jsou okolnostmi nuceny pozorovat zvěrstva, přicházet o své blízké, hladovět, živořit, umírat. Například ve válce v Kosovu, bylo válkou nebo exodem přímo postiženo 500 tisíc dětí z 2,5 miliónové provincie.Tento fakt je jen malou kapkou v moři reality. Uctěme alespoň jejich památku 4. června, kdy se uskuteční Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese.

<img src=\„obrazky/jv-detatko.jpg\“ alt=\„Zraněné dítě\“>

Válkám nezabráníme, ale pokusme se řešit vše mírovou cestou a vzájemnou dohodou, jinak na světě budou stále existovat milióny nevinných obětí.