Balů, 8. ledna 2004 | Postřehy
Alkoholické nápoje jsou nejstarší, svým masovým rozšířením po celém světě taky nejnebezpečnější. V mnoha kulturách, včetně křesťanské, je víno symbolem nebo přímo ztělesněním Boha.
Po tisíciletí je součástí všech možných oslav, zpevňuje smlouvy a přátelství mezi lidmi a národy. Toto hluboké kulturní zakořenění je hlavním důvodem, že požívání alkoholu je běžné, \„normální\“ a že pro mnohé nebezpečná stránka pití je těžko pochopitelná.
Více publicity se věnuje heroinu, kokainu, marihuaně atd., tj. drogám které jsou podstatně méně rozšířené a způsobují podstatně méně škod než alkohol. V Austrálii každoročně umírá na následky alkoholismu 6 až 7 tisíc lidí. Na následky všech ostatních návykových drog dohromady, včetně heroinu, kokainu atd. umíralo každoročně desetkrát méně lidí = 500 až 600. Na následky kouření každoročně zemřelo 19–20 tisíc osob. Pokud jde o úmrtnost a onemocnění z návykových drog, alkohol je po tabáku na druhém místě. Tato situace je typická prakticky pro všechny vyvinuté, industrializované země, kde alkoholické nápoje jsou volně k dostání. Takovéto statistiky nejsou populární v mediích, protože výroba alkoholických nápojů je celosvětově velice úspěšný business a to nejen pro producenty a distributory, ale hlavně pro vládní – státní finance (daňové poplatky z výroby a koupě alkoholických nápojů).
Alkoholické nápoje mají obvykle příjemnou chuť, maskující
skutečnost, že jde o tkáňový jed. Náš organismus se alkohol snaží
odstranit, a to v nepatrné míře už v žaludku. Velká většina alkoholu
se ale dostane ze žaludku do střev a odtud se vstřebá do krevního oběhu a
skončí v játrech. Játra jsou hlavní a nejúčinnější odbourávací
stanicí. Pracují ale pomalu. Za hodinu dokáží odbourat jen jeden půllitr
piva. Když pijete více, tak alkohol rychle zaplaví celý organismus a
dochází k intoxikaci. Alkohol je dokonale rozpustný ve vodě, proto
proniká velice rychle do celého organismu. Ženy mají méně tuku než
muži, taky jejich celková tělesná hmotnost je menší. Proto v jejich
těle dochází k rychlejšímu vzestupu alkoholu a k intoxikaci u nich
dochází dříve než u mužů. Za bezpečnou úroveň pití pro zdravého
člověka se obvykle pokládá požití 25–30g alkoholu denně u mužů, ale
u žen je to pouze 15 g denně.
Patnáct gramů alkoholu je obsaženo v jednom \„malém\“ pivu , 2dl vína
nebo ve 20–40 ml destilátu. Alkohol se brzy dostává do mozku. Zde
napodobuje chování řady jiných drog. Stejně jako kokain a amfetamin
zvyšuje mozkovou elektrickou aktivitu, což způsobuje takzvanou
\„náladu\“. Současně působí zcela stejně jako jiné uklidňující
drogy. Odstraňuje strach, úzkost a dává pocit sebejistoty, odvahy (pití na
kuráž, příděl alkoholu vojákům před útokem apod.).
První, příjemná fáze intoxikace, jen zvyšuje chuť pokračovat v pití.
Nyní ale dochází k éterovému efektu : alkohol vážně narušuje
komunikaci mezi mozkem (mysl/rozum) a tělem. Alkohol způsobuje kontrastní
situaci: piják je naplněn nekritickou sebedůvěrou, ale aniž by si to
uvědomoval, jeho tělo ztrácí schopnost pracovat normálně (motanice,
zmatené, zpomalené reflexy, těžký jazyk atd.). Tato situace může
skončit tragicky (autonehoda). U některých se dostavuje na počátku pití
pocit na zvracení i zvracení, což je signál k přerušení pití. Tento
nepříjemný pocit je běžný u asiatů, proto je u nich alkoholismus
méně častý než u jiných ras.
Sklon k alkoholismu je velice pravděpodobně ovlivněn dědičností. Klíčovou roli zřejmě hrají ty geny, které ovlivňují počet mozkových receptorů, vyvolávajících příjemné pocity, radost a rozkoš. Alkohol patří mezi nejsilnější stimulanty těchto receptorů. Zdá se, že alkoholici mají tyto geny \„vadné\“, což způsobuje, že mají menší počet těchto receptorů. Musí pít více, aby dosáhli alkoholické euforie. Všeobecně se má za prokázané, že dlouhodobý zvyk pít denně pět nebo více piv, trvale poškodí mozek a játra. Mnozí výzkumníci jsou přesvědčeni, že pravidelné dlouhodobé pití už třech piv denně je spojeno s jistým rizikem.
Pokud alkoholik přestane trvale pít, částečně poškozená mozková tkáň se může zregenerovat. Jinak dochází k alkoholické demenci – pomatenosti, asociálnímu chování, poškození paměti, trvalé poruše chůze a jiným změnám. Současně s poškozením mozku dochází k poškození jater, které prakticky samojediné odbourají každou kapku vypitého alkoholu. Jak říkám, proces odbourávání je pomalý. Například k odbourání čtyř piv zdravá játra potřebují nejméně čtyři hodiny. Jsou individuální rozdíly, ale pokud pijete po dlouhou dobu jen pět piv denně, nebezpečně riskujete poškození jater. Pokud pijete více je poškození jater jisté. Jde jen o otázku času. Během let může dojít k postupnému odumírání \„tvrdnutí\“ aktivní jaterní tkáně. Játra ztrácí schopnost odstraňovat toxiny z organismu a alkoholik umírá na jaterní cirhózu (trvalé selhání jater). Náš organismus přežije ztrátu jedné ledviny, sleziny, žaludku, části střev a i jedné plíce, ale ztrátu jater, velice komplikované chemické laboratoře, nepřežije. Je důležité si uvědomit, že alkohol, který prakticky proniká do všech tkání, může poškodit téměř jakoukoli část našeho těla. Mimo poškození kterékoli části zažívacího traktu, může dojít k vážnému oslabení svalů a poškození srdce. I některé kožní choroby (lupenka) jsou u alkoholiků podstatně častější. Nyní je znám též vztah alkoholu k některým zhoubným nádorům zažívacího traktu.
Všechno má svou světlou a tmavou stránku. V poslední době se objevují statistické doklady svědčící, že střídmé pití červeného vína do určité míry snad chrání srdeční i jiné cévy. Statistiky, převážně v Itálii a Francii, kde je vysoká spotřeba vína, ukazují na vztah mezi střídmým pitím a poněkud nižším výskytem srdečních infarktů. Nejnovější výzkum nasvědčuje, že to není ovlivněno alkoholem, ale určitými chemickými látkami, které se normálně vyskytují v hroznech a ovoci vůbec. Jsou v ovocných šťávách a společně s alkoholem ve sklence vína.
Alkoholické nápoje hrály v historii lidstva určitou kladnou úlohu. Pomáhaly a stále pomáhají sbližovat, seznamovat lidi, udržovat přátelství, rozvazovat jazyk (často až moc), vyvolávají příjemnou náladu. Alkohol byl vůbec jedním z prvých účinných léků. Používal se po staletí k otupění bolestí při operacích. Věřilo se, že má magickou moc. Proto již v dávnověku docházelo k jeho zbožnění. Alkohol pomáhal a pomáhá překonávat stres a mnohým dodává odvahu žít.
Je velice pravděpodobné, že ty milovníky dobrého pití, kteří svůj \„koníček\“ kontrolují, pijí střídmě a mají zdravá játra, alkohol vážně nepoškodí.
Doporučená četba : Emile Zola – Zabiják
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.