Gebauerová: Vidíte, teď jsem se potřísnila kyselinou dusičnou. Počkáme, jestli nenastane nějaká reakce…

Slowik: Napíšete milostný dopis.....tak mi ho přečtěte!
Studenti: Ticho!
Slowik: Na chodbě pičujete a tady se bojíte přečíst milostný dopis!?

Slowik: Tak si sedni, máš za pět
Studentka: Ten mě ale vyjebal
Slowik: (třímaje papíry na kopírování) Tak to dám té osobě, co to po mě chce, a já jí to nemůžu dát!

Parchanski: Stando, kolik bodů určuje přímku?
Student: Jeden.
Parchanski: Jeden!?
Student: Promiňte, já jsem si to spletl s úsečkou.

Čermáková přiběhne ke studentce, která se zrovna zabývá jinou činností: Co víš o Janu Husovi?
Studentka: A proč?

Čermáková: Jaký to byl spisovatel! Jaký poklad nám tu za svůj krátký život zanechal! A co tu zbyde po vás!?
Studentka: Bordel…

Duda: Mnozí jezdí rádi do Polska na fajné klobásky. Přivezou se nejen fajnou klobásku… taková tasemnice, milé stvoření…

Duda: My jsme na VŠ tasemnici chovali. To se našel jeden ochotný student a vydali jsme se do místa výskytu… Při zakončení studia jsme ji slavnostně vypustili.

Student v hodině češtiny čte už 5 minut úryvek k referátu. Ve třídě začíná být tudíž rušno.
Čermáková: Ty, Tome, nechci tě rušit, ale to nám chceš přečíst celou tu knížku?
Student zalistuje knížkou: Ne, to ne, už jen tři stránky…
A čte dál…

Čermáková: To jsou teď hrozné časy. Ta morálka! Po chodbě běhám hotovou překážkovou dráhu! To za mých dob jsme se ve škole nemohli ani za ruce chytit! Museli jsme se domlouvat za garáže. A to pak bylo…

Slowik:Vy chodíte s třídnicí dvě?
Studentka: No jo
Slowik: A proč dvě, když třídnice je jedna?
Studetka: No, já se ráda procházím po škole.
(obě odešly)
Slowik: Hm, ona se ráda prochází, místo tohom aby si radši šla zaběhat.

Cimbálník: Jaký je největší rybník v ČR?
Student: Šumperk

Kleslová: No, s vámi je rozprava jak v Číně

Kleslová: Vidím, že poněkteří se tu dostávají do takových nepatřičných stádií…

Klupa: To víte, pro někoho jsou kusem látky tanga, pro někoho tady ten závěs. Záleží, jak má kdo velkou prdel

Parchanski (při nevypočítání příkladu): Tak a jsme ...... tam, kde Baťa s dřeváky.

Neugebauerová: Pamatujte si, že genitiv je na dvě věci.

Raic (v hodině dějepisu): Milí přátelé a nepřátelé…

Slowik: Drž hubu a vypadni za dveře!

Parchanski (na studenta Švehlu při TV): Ty jsi fakt takový magor?
Vzápětí příjde do tělocvičny Bajnar: Ježiš, jak to hrajou?!
Parchanski: Tos neviděl toho (ukazuje na Švehlu)

Cimbálník: To je debilní. Ty jízdní řády jsou čím dál víc debilnější.

Lokajíčková: Straka s velkým písmenem je příjmení a s malým je to to zvíře.

Hellerová na žáka Víta: Víte to Víte nebo to nevíte?

Létalová: No Madonna, to je táákový pošuk!

Parchanski: Jako bych přišel na havířské učiliště, jste na úrovni jako škola v Ugandě!