Saturn

Studentský zpravodajský web

Dnes je středa 17. října 2018, svátek má Hedvika, zítra Lukáš.

Česko : Německo – 0 : 1

Dwaihir, 30. června 2004 | Studentská

Ne, nejedná se o změnu výsledku v zápase fotbalového eura, nýbrž o momentální dění na škole ve výsledkovém přepočtu dle jazykových aprobací…

Ač si dneska všichni rádi užíváte zaslouženého posledního dne a slavíte bezesporu \„padla\“, jiní návštěvníci karvinského vzdělávacího ústavu balí kufry a odcházejí na rozdíl od vás se slzami v očích. Abych byl teda přesnější, vyklizují kabinet. Určitě jste to už také slyšeli: Mgr. Jiří Raic odchází z Gymnázia v Karviné. Ale víte proč? Jestli ne, tak čtěte dál…

Základním kamenem úrazu je jaksi nepropustné, zastaralé a celkem neschopné vedení školy. Je sice pravda, že vše se událo na základě podnětu studentských, potažmo rodičovských, ale upřímně si rovnou řekněme, že byli všichni spokojeni. Jestli se ptáte, proč používám výraz \„vedení\“, chápejte to jako upozornění na poněkud zvláštní postavení ředitele školy. Žádám na tomto místě všechny, kteří mi mohou specifikovat pravomoce ředitele a zástupců na střední škole, o vysvětlení. Podle zákona má totiž hlavní slovo ve škole její ředitel (proto také ty spekulace zda se náhodou nejedná o řiditele, když má řídit…). V praxi provozované na naší \„alma mater\“ jej má však kabinet zástupců. Tam se u nás tvoří politika školy. Mňo, bylo by asi zbytečné a bezpředmětné tady vrhat nadávky a pomluvy na ony dva stoly za dveřmi s nápisem \„Zástupce ředitele\“. Každopádně je všem známá neochota onoho oddělení a skutečný nesoulad s většinou obyvatel (hlavně tedy studentů). Nechci však navodit atmosféru absolutní neschopnosti obou zástupců, to ne. Oni něco dokáží. Občas seženou nějaké potřebné věci (viz. kolovna, či nový systém stravovaní, šatní skříňky, nové sprchy atp.) a občas se jim povede taky doslova úžasné rozhodnutí… Pokud si na ně nepamatujete, to nejnovější stačí: vyhazov pro pana Raice…

Takže pojďme do pozadí onoho sporu. Je to celkem jednoduché, teda alespoň podle informací, které si ono vedení bylo ochotno sesbírat. Kdybychom to měli vzít jejich očima, tak je to velmi logické vyústění trvalých problémů.Vždyť kdo by chtěl, aby jeho dítě učil ten chlápek, který nutí děcka sedět ve škole do pěti šesti hodin, na české dějiny si vzal zvláštní seminář, protože chce po dětech takové znalosti dějepisu, že v normálních hodinách zvládá pouze světovky a to ještě s odřenýma ušima, a navíc s nimi píše písemné práce z rozsahu učiva za celý školní rok… No blázen. K tomu si připočtěme pohled učitelů – je nekolegiální, kolikrát už šel proti předpisům, nedrží se našich skvěle vypracovaných osnov a navíc ty šílené stížnosti od rodičů. No tak toho bych teda nejspíš nezaměstnal…

Jenže kde opravdu leží pravda? Ve lži. Pár informací (můžete mi je klidně potvrdit): Před tím, než nastoupíte do Českých dějin, absolvujete ještě před vaším definitivním rozhodnutím informační schůzku, kde se dozvíte, že se ty dějiny budou opravdu jen protahovat (ze zkušeností vám taky prozradím, že pokud se vám tam zůstat nechce, nemusíte), pokud se vám tam chtít nebude, ale máte přesto zájem znát něco o našich předcích, dostanete to na vypracovaných sylabech (zkoušet vás z toho však nikdo do matury nebude, s přijímačkami je to pak pravda trošku háček, ale opět je to na vás kolik tomu dáte), písemky jsou sice z velkého okruhu učiva, ale pravidelně se to dá zvládnout a s časovým nadhledem budete za tento systém vřele vděčni (speciálně v přípravě na maturitu zjistíte, že to mělo hodně do sebe, protože ta kvanta ze čtyř předmětů do vás lezou nějak jednodušeji..??) a ona nekolegiálnost? Je snad nesprávné, když se někdo chce probít za pravdou, i když jí mají studenti a sbor je proti a popírá ji? Určitě ne, ale jaksi se to nehodí, že? Ony stížnosti jsou taky zvláštní. Nechápu rodiče, kteří věří svému dítěti natolik, že nepotřebují žádné jiné ověřovaní a ihned si stěžují. Přece jen je třeba nejdřív zjistit skutečnost… Kolikrát jste si doma na někoho stěžovali doma jen proto, že jste dostali špatnou známku? Kolikrát jste to raději házeli na kantora, než-li byste doma přiznali barvu? Kolikrát to na toho profesora hážeme jen proto, že si nedokážeme přiznat pravdu sami před sebou…?

Takže teď objektivně pár skutečností. Vedení se s panem Raicem opravdu neshodovalo delší dobu, ale těžko jej vyhodit kvůli vzájemné nevraživosti. Přišlo pár stížností kvůli onomu semináři. Z celkového náhledu to ovšem byli maličkosti. Ty pravé hřebíky teprve přišly. Celkem nečekaně ze třídy, pro níž se toho snažil udělat, co nejvíc. Z jeho vlastní třídy. První větší stížnost přišla dva roky zpět. Raic se ocitl ve velmi podobné situaci, v jaké je dnes, ale jelikož se o tom dozvěděl až nyní, padla nad tím tenkrát voda.

Raicova třída (letošní VIII. A) maturovala. Jedné slečně se třikrát nepodařila maturitní slohová práce (popravdě se jí to nepodařilo hodně) a vykoledovala si tak čtyřku. U ústních se jí podařilo vyškrábat se na trojku, ale její maličkost toto jaksi nedokázala překousnout. Jaksi se jí podařilo přemluvit její trošku bohatší rodiče a stížnost náhle ležela na stole školského úřadu. Tak tohle je dostatečná voda na mlýn pro odpůrce svérázného kantora. I začaly se shánět další a další stížnosti. V tuto chvíli už Raic ví opravdu na čem je a vrásky se začínaj zcvrkávat…

Raic dostal poslední možnost učit. Ovšem bez osobního příplatku (tzn. plat v základní tabulkové výměře – cca 8500.-), s nutností učit dle oněch \„skvělých\“ osnov (všichni víme, na které dvě věci ty osnovy jsou) a s pravidelnou kontrolou v hodinách (ČD naschvál ještě přesunuty na nulté hodiny, čili bez jakékoliv možnosti protahování)… Inu pan Mgr. Jiří Raic narovnal záda a dal výpověď. Jeho slova komentující tuto situaci: \„Promiňte, ale pochopte, že Raic je člověk a ne pes…\“

V tuto chvíli se sám věnuje redaktorské (a hlavně korektorské) činnosti v novém časopise o fotbale, ale sám cítí, že si není jistý svým budoucím životem. Mám pro vás na závěr krátký rozhovor.
Tak jak vidíte teda svou budoucnost?

No já bych měl snad dělat od osmého čísla dělat hlavního redaktora, takže snad to, ale přesto jsi jdu stoupnout na pracák do řady…

Tak to se tam potkáme…(smích…; ještě před rozhodnutí o přijetí – pozn. aut.)A tak já myslím, že se chytnete v tom časáku.

To snad jo, ale popravdě vám řeknu, že mám strach. Víte, učitelství je takové koryto, kde vlastně nemusíte ani moc dělat, když nechcete a máte pořád prachy. No a teď poprvé v životě vstupuju do veřejné soutěže. Prostě se neumím spoléhat na tu neviditelnou ruku trhu…

No a učit byste už nechtěl?

Ale to víte, že chtěl, ale jaksi už ani nemám sílu. Já do toho vždycky dával všechno, co jsem mohl a tak mě to i bavilo.

Prozradíte mi vaše reakce na zjištění, že vás vlastně potopila vaše studentka?


(neřekl veřejně nic, ale na sraz naší třídy nepřišel, protože s gymplem už nechce mít nic společného)

Já mu teď na dálku akorát držím palce a vím, že v tom nejsem sám, narozdíl od něj. Vedení děkuji za to, že připravilo pozdější mladší generace a celkem dost znalostí snadno a zadarmo získaných. A doufám, že těm, jež přispěli k jeho výpovědi, se bude spát lehce a s roztomilými sny.

Pane Raic držte se! Všichni vám fandíme…

 

nahoru | permalink

Hledání

Stručně

  • Saturn odešel na zasloužený odpočinek. Vzpomínejte na něj tak, jak vám zůstal v paměti.
    Nezapomeneme!
 

Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;

© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.