Při příležitosti svátků Všech svatých jsem i já objela s rodiči všechny hřbitovy, kde máme rodinu, a nemůžu si pomoct, ale pořád jsem musela myslet na ta trička našich maturantů :-) Nic proti, mně se děsně líbí, a zvláště ta barva, na červená si vůbec nevzpomínám. Jo, vyšlo jim to skvěle, akorát před dušičkama a mají trička s náhrobkem. Upřímně jsme zvědavá, co na sebe oblíknu příští rok já…pamatuju si na opice, teď pomník no a k nám by se hodilo ve předu obrázek rajského jablíčka s nápisem „Rajc(č)ata“ a vzadu už jen „Kečup“… ne doufám, že takovou barvu krve maturitní ročníky nezažijí.
Fuj v listopadu psát o maturitě, to je zoufalé, což takhle o čtvrtletí… ;)


Oficiální třídní schůzky jsem navštívila dvakrát a potřetí bych se tomu nejraději vyhla. Ono těm rodičům není co závidět… zmatené hledání té správné třídy své ratolesti, pak najít nějaké vhodné nenápadné místečko a nakonec, dávat pozor, aby jim neunikla žádná životu důležitá informace…a to jsem zapomněla na infarktový stav, kdy jim třídní profesor či profesorka se zvláštním pohledem v očích předávají ten malinkatý zapeklitý, pro některé problémový nebo osudový papírek…


Co všechno asi může napáchat?? Domácí potřeby mají větší odběr vařeček, někdo má tichou domácnost, která je jinde ovšem vyvážena nadprůměrným ruchem. Občas přemýšlím, co by bylo lepší…
Stresové schůzkové dny, brr. Zabito nadmíru nervových buněk, o dva šedivé vlasy víc, dočasná ztráta hlasu a o několik možných modřin zajímavější tělo…a toho adrenalinu! Třídní schůzky mají nejspíš skrytý význam, ony jsou zdravotně prospěšné!!! :-) Troška vzrušení nikomu neublíží a pamatujte…bude jich ještě hooodně…:-)


Takže doma do kalhot nacpat odolný polštářek, nepřipomínat zájmové kroužky nebo případné vyhlédnuté výlety, slibovat a slibovat možné i nemožné.
Nezapomeňte!
Co vás nezabije, to vás posílí!