Simír, 28. dubna 2007 | Studentská
Vysoká herní úroveň, perfektní atmosféra, a hlavně porážka léty zkušených profesorů alespoň v jedné sportovní disciplíně.
Pátečního
odpoledne proti sobě v naší tělocvičně nastoupily dva volejbalové
týmy. Na straně první – družstvo maturantů ve složení: Roman
Figurný, Marian Mynář, Marek Chlebik, Filip Ščotka, Ríša Andrášik,
Michal Kovalovský a Tomáš Kudela. Na straně druhé – družstvo
profesorů ve složení: Sylva Divišová, Lukáš Kresáč, Jirka Klupa, Tadek
Parchanski, Jarda Robotka, Bohumil Vévoda, Miloš Kučera. Na post
rozhodčího se postavila Katka Lančová z 2.B (hezká rozhodčí co
říkáte? :) ).
Hned od prvního míče šlo poznat, že půjde o volejbal vyrovnaný, dramatický a na vysoké úrovni. První set zaslouženě vyhráli maturanti, kteří hráli s minimem chyb. V druhém setu se však méně soustředili a vítězství v něm neudrželi. Ale za výrazné pomoci publika, které drželo atmosféru jako na hokeji, se kluci zase vzpamatovali a hráli skvěle. Profesoři jim sice nechtěli dát nic zadarmo, ale na Romanovy technicky dokonalé útoky prostě neměli. Utkání skončilo 3:1. Pak už se všichni jen radovali a bubnovali a řehtali (nikoli že by se smáli, nýbrž točili s řehtačkou :) ). Nakonec se obě družstva společně vyfotila a odešla každá vlastní cestou.
Mně nezbývá než gratulovat. Gratulovat oběma stranám za hru, kterou předvedli. Gratulovat klukům za to, že ukázali perfektní volejbalový základ na naší škole, gratulovat profesorům, kteří se nedali smést papírově silnějším týmem, a také gratulovat fanouškům za výbornou atmosféru, kterou se jim podařilo vytvořit.
Před úplným koncem článku bych ještě slovo předal Filipovi, který se na hru podívá i ze strany nikoli nezaujatého diváka, nýbrž hráče jednoho z týmů…
Scotfi: Z pohledu jednoho ze zúčasněných můžu říci:
„Ano, hra to byla velmi dobrá.“ Profesoři nás docela překvapili
výborným výkonem, kvalitní technickou hrou i svým odhodláním – snahy
zachraňovat míče rybičkami po zemi nebyly výjimkou. Všechna čest.
Skórem byla hra velmi vyrovnaná, tedy i přestože výsledek tři jedna na
sety vyznívá jednoznačně, zase tak jednoznačné to nebylo – sety
končily rozdílem pouhých několika bodů. Ale dovolím si tvrdit, že jsme
nakonec vyhráli zaslouženě, nutno však – a říkám to znovu –
podotknout, že profesoři odvedli výkon hodný obdivu. Velký dík též
patří publiku. Přestože diváků bylo několikrát (čím to asi bude? :-)
) méně než na hokeji, atmosféru se jim podařilo vytvořit vskutku
úžasnou (Nikdy bych nevěřil, že řechtačka v kombinaci s bubnem
dokáže udělat takový rámus :-) ). Neměl bych (nesmím) zapomenout na
Katku Lančovou, která jakožto rozhodčí celý zápas pískala. Krom toho,
že je to – jak říká i Simír – pěkná rozhodčí ( :-) ..), tak
zápas zvládla s přehledem a elegancí. Pískala velmi dobře, nezaujatě,
mimořádně pozorně a dovolím si tvrdit, že bezchybně. Tedy, Katko, fakt
moc díky. :-)
Závěrem bych chtěl poděkovat těm, které myšlenka na maturantsko-profesorské utkání ve volejbale napadla a i těm, kteří ji nakonec pomáhali zrealizovat. Samozřejmě taktéž děkuji profesorům, kteří nám byli velmi důstojnými soupeři. Inu, uvidíme se ještě na fotbale. Tam se to rozhodne… :-)
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.