První řada této reality show zaznamenala jistý úspěch, byla sledována všemi od Blesku po MFD, internet nežil ničím jiným a mediální bublina kolem soutěžících se ještě nějakou chvíli urputně třepala. Na Primu, tu „třetí“ televizi německých detektivek, to byl opravdu výkon. Narozdíl od nováckého Big Brothera plného steroidových krasavců a silikonových ženštin působili obyčejní VyVolení tak nějak lidsky, realisticky. Snad i proto vsadili na stejnou kartu tvůrci i za rok. Ještě než jsme stačili zapomenout všechna jména a účastníky, vychrlili na nás další, na chlup stejné, pokračování. Podobná znělka, stejní moderátoři i vila. Jen ty tváře se trochu změnily.

Člověka by proto napadlo, že má-li televize tu odvahu přijít se stejným scénářem potřetí, změní repliky, obsazení i zápletky. Leč ouha. Nestalo se. Vzkříšená Tereza Pergnerová, Líba Bouček i Dianka Kobzanová. Opět, svorně, pospolu. Je pochopitelné, že se stali Noví hrdinové propadákem, třikrát na stejnou nudli nikoho neutaháte. Primě lze jistě vytknout kopírování jediného úspěšného modelu, neschopnost inovovat, zaujmout, lze jí však poděkovat za spoustu náhledů, které nám díky své RS poskytla.

Jeden případ za všechny. Jistý redaktor Reflexu vydal ve svém internetovém sloupku tento článek. Popisem svého večera s Kunderou a otřesným pardubickým rádiem nám dává najevo, jakou jsou RS intelektuální sebevraždou, plytkou a bezduchou, nevyvedenou a neúspěšnou náplní programu. Přesně podle vzoru – jsem inteligent, kdo je víc? Takovýchto postojů jsme mohli pozorovat stovky, tisíce. Bohužel jen málokterý Kunderův čtenář by přiznal, že koukal.

Dle primáckých schopností soudím, že toto byli opravdu poslední hrdinové. Škoda? Ano? Ne? Záleží, jestli je pro vás zajímavější padesátá sedmá série Komisaře Rexe nebo reprízy Wolfova revíru. Tihle nebo jim podobní, totiž zaručeně zalepí díry v programu. Prima se vrátí do starých kolejí a intelektuálové budou v poklidu mlaskat nad svou četbou. A co vy? Koukali jste?