Francouz Stéphane Cola přišel s úžasným nápadem. Založil stránky Note2be.com, kde každý francouzský žák nebo student, od 2.stupně základní školy po gymnázium, mohl ohodnotit svého profesora. Cíl? Rozpoznat chyby a nedostatky ve výuce, zefektivnit a ozdravit francouzské školství. Ruku na srdce. Kdo z nás nemá občas pocit, že by dané učivo podal lépe než profesor? Kdo čas od času v hodinách neusíná nudou a kdo si sem tam nevyzdobí sešit obrázky zvířátek, autíček a panáčků, místo rovnic, vzorců nebo letopočtů? Ohodnotit si svého profesora se může jevit jako výborný nápad. Student má možnost říci, co je z jeho pohledu špatně, vyučující se případně může snažit o zlepšení. Není pak těžké dojít k jakési vzájemné spokojenosti a snesitelnějšímu, někdy snad i zábavně strávenému času ve škole. Nechuť, pohoršení a silné emoce jsou však tím, co zavládlo v řadách francouzských učitelů hned několik hodin po spuštění Note2be.com. Na adresu projektu zazněly výroky jako „veřejné lynčování a udávání“ nebo: „ Tato metoda vtahuje systém státní školy do demagogických meandrů divokého liberalismu, který psychicky i fyzicky ohrožuje učitele. Je proto nutné okamžitě vše zakázat.“ Nakonec celý spor vyvrcholil u soudu, který stránky sice nezakázal, omezil však jejich činnost natolik, že jejich původní záměr ztratil smysl. Nemyslím si ale, že by Note2be.com byl webem, kde se naštvaní studenti na konci týdne vybouří a na své profesory hodí všechnu špínu světa. Podmínkou klasifikace bylo uvedení jména i příjmení, školy a emailové adresy, přičemž žáci negativně či pozitivně známkovali tato kritéria: je-li učitel zajímavý, srozumitelný, spravedlivý, pravidelně přítomný, respektovaný a zda vzbuzuje u žáků motivaci ke studiu.

Co jiného by mělo být flexibilní a schopné přizpůsobit se době, než školství? Co může být zlého na vyslechnutí si studentů, pokud jednají v mezích slušnosti? Možná jen to, že starého psa novým kouskům zkrátka nenaučíš.