Calime.CZ, 21. dubna 2008 | Kultura
Pokusím se shrnout pár základních informací o tomto fenoménu ze Země vycházejícího slunce. Jelikož by se o tomto tématu daly psát mnoho-odstavcové články na pokračování, odpusťte mi, vy věci znalí, že jisté podrobnosti vypustím.
„Manga“ je japonský výraz pro komiks, vzniklý spojením dvou čínských znaků-první pro „proti své vůli/nedbalý“ a druhý označující „obraz“-, ovšem není to totéž, co klasické komiksy západu. Ze stran mangy na vás „mrkají“-k poměru se zbytkem obličeje-obrovitá kukadla hrdinů všeho druhu. Navíc až na stránky prvních kapitol, jsou černobílá a kolem nich to hýří znaky naznačujícími pohyb (což člověk ze západu často pochopí, až když se na notnou chvíli zahledí). Kupodivu to není vše, nad čím se můžeme pozastavit. Čtení zprava doleva může totiž přivodit nemalé problémy a zmatky, ovšem to je naštěstí záležitostí zvyku. Po zasvěcenější a mnoha lidem méně srozumitelnou definici se poohlédněte jinam.
Z historie mangy by stálo za zmínku, že první obrázkové svitky, které bychom mohli považovat za odpovídající definici, pocházejí již ze středověkého Japonska. Tehdy však byly určené pouze pro pobavení vyšší vrstvy. Pro měšťanstvo se začaly tisknout v knižní formě až v 18. stol. Za velký vzestup mangy v první polovině 20. stol. vděčíme Osamu Tezukovi, který úspěšně upravil její vzhled a to tím, že místo jakéhosi „divadelního pohledu“ vkládal do svých kompozicí „filmové techniky“. Inspirován byl francouzskými a německými filmy. Došel také k závěru, že každá manga nemusí nutně končit šťastně. Od roku 1947 si rovněž začal vychovávat své čtenáře, již zůstali věrní i přesto, že vyrostli z dětských bačkůrek.
Manga se takto stala fenoménem. Mangakové (= tvůrci mang) se totiž milerádi pouštějí jak do zpracování svých typicky východo-asijských námětů, tak do tvorby fantaskní inspirované západními kulturami, či do úspěšné konkurence akčních amerických „klasických“ komiksů. Můžete si tak přijít na své. Mám za to, že tento článek k četbě nepřesvědčí každého, poněvadž nezachycuje ani nejmenší smítko z toho, co manga přináší, ale jako zajímavost snad poslouží.
Termín anime pochází z roztomilé zkomoleniny anglického slovíčka animation (což by Japonci četli animéšón) a popisuje další stupeň vývoje příběhů, které tito workoholičtí asiati ve velkém produkují. De facto to jsou animované filmy a seriály kreslené podle mangy.
Anime vznikla-jak jinak-ve 20. století, přesněji někdy na jeho počátku, jakožto výsledek nadšených experimentů s animačními technikami z Francie, Německa, USA i Ruska, které v té době hýbaly světem. Vzápětí anime převálcovalo svou japonskou konkurenci, jíž byly klasické hrané filmy (jejich význam je dodnes silně potlačen) a díky možnosti tvářit se „neasijsky“ mělo téměř otevřenou cestu do západního světa. Téměř proto, že ještě bylo doslova v plenkách. Na svou cestu-kolem-světa si muselo počkat ještě pár dekád. Nejprve si v průběhu 70. let upevnilo své postavení v domovině díky renovacím již zmiňovaného mangaky Osamu Tezuky. Západ se anime dočkal až v průběhu 90. let.
Příkladem anime, která se dokonce dostala i na obrazovky našich televizí, jsou staří známí Pokémoni, Digimoni, Král Šamanů či Naruto, jehož „zmasakrovaná“ (vystříhaná a pro děti přístupná) podoba běží na Jetixu. Ovšem vskutku není nad originál s Japonským dabingem a anglickými, případně českými titulky.
Zajímá-li vás dozvědět se něco málo o samurajích vtipným způsobem, je tu Rurouni Kenshin.
Chcete akční příběh, kdy slabý hrdina postupně sílí a získává si armádu přátel? Již zmiňovaný uřvaný mladý ninja Naruto .
Nebo vás spíš láká souboj detektiva a vraha, který je schopný svou oběť zabít, aniž by s ní byl jakkoli v kontaktu? Temný a geniální Death note, jehož soundtrack ve stylu sakrální hudby je udivujícím kontrastu s dějem situovaným do Japonska.
Je libo vtipnou romantiku? Love Hina.
Ale není potřeba číst hned velké kousky. Osobně doporučuji navštívit stránky napsané dole a můžete nalézt to, co se vám bude nejvíce zamlouvat, v manga-podobě.
A co také dělá mangu takovým fenoménem? Přece ten nespočet parodií a množství fanouškovských pokusů o vlastní díla (zkrátka Fanfiction). Ať už to jsou kreslené či psané příběhy. Manga a anime ovlivnily mnoho lidí, tak proč o ní něco málo nevědět?
S mangou a anime v Japonsku vše úzce souvisí, takže se není čemu divit, že se kreslení hrdinové šíří i v herním průmyslu. Ať už v podobě her na gameboye (Pokémon), playstationy (Final fantasy) či PC.
Manga a anime se často v podvědomí lidí mylně zaměňuje za Hentai-pornografickou mangu-, což sice je druh mangy a anime, ale rozhodně to není typický.
Skalní příznivci anime říkající si Otaku (původně hanlivý výraz, který tito nadšenci přijali hrdě za své) se scházejí i na festivalech. Nejbližší festival- Animefest -proběhne 10–11.5.2008 v Brně. Bližší informace na www.otaku.cz
Existují i mangy, které se nečtou zprava do leva-ty byly upraveny v USA, kde nejspíš původní verze činila čtenářům potíže.
Některé opravdu slavné kousky se občas dočkají i své hrané podoby. Za vše mluví remake slavného anime filmu Grave of the fireflies (do češtiny volně překládáno jako Hrob světlušek ), týkajícího se jímavého osudu dvou dětí na konci 2. světové války.
USA zasahuje i do anime a to velmi výrazně. To, co projde rukama Američanů, už rozhodně není to pravé ořechové. Ať už jde o vystříhané scény, odsuzované kvůli násilí a přítomnosti krve, či o naprostou absenci některých „traumatizujících dílů“ v anime pro děti Pokémon!
Velmi zábavné a poučné je sledovat anime s anglickým dabingem. Nic nelahodí lidským smyslům tolik, jako naprosté zvukové znehodnocení vašeho milovaného animovaného seriálu. Tímto však USA nakazila i Evropu, Česko nevyjímaje. Jen pohleďme na kvalitu Jetixu a zaplačme. I když uznávám, že Animax si na tom stojí lépe, není to až tak výrazné.
Svá „moudra“ jsem čerpala z mé hlavy, staré známé wikipedie a z internetových stran www.manga.cz ; www.mangacesky.wz.cz
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.