Lokajíčková:(bou­chne se do stolu) Vojtěch je dnes nějak potichu, to asi proto, že jsem mu řekla, ať si dá vodu do pusy, že?
(Vojtěch vyběhne k umyvadlu a vyplivne vodu…celý červený)
Lokajíčková: Ale to bylo myšleno obrazně!

Student: Já se na to můžu vysrat.
Filová: Tak na to neserte a radši si to zapište do sešitu.

Kleslová: 2 . 2 = 6

Létalová: Tam ta blonďatá příšera co se pere s modrým trikem!

Létalová: Oproti té tupé hlavě vedle tebe jsi úplná hvězda!

Létalová: Kde je Martin U. ?
Studenti: Asi v Kauflandu.
Létalová: A co tam dělá?
Studenti: Asi nakupuje.

Robotková: Já si z těch zamilovaných hodím mašli.

Kleslová: Vážení, bohužel (zamyslí se) petržel.

Robotková: Zavři to, do čeho tam koukáš.
Student: To je Bible!

Student: Co to je?
Helešicová: Miminko
Student: Jo a pěkně chlupaté.

Na katedře leží rohlík
Nakládalová: Tak poslední nabídka – rohlík se sýrem…
student se přihlásí
Nakládalová: Prodáno!

Lokajíčková: (reakce na hlasitý smích studentky) No to mi připomíná… no… teď si nevzpomenu, co mi to připomíná…

Student: (na konci hodiny) Končíme.
Neugebauerová: Já jsem tady od toho, abych řekla hotovo!
Studentka: Vám se to rýmuje.
Neugebauerová: To je z jednoho starého filmu.

Kleslová: Vážení, pohybujeme se opravdu hlemýždím tempem… nebo nějakým jiným plžem.

Létalová: Děcka,já nejsem žádná charita na jedničky.

Kleslová: To takže já učím HV, no vlastně neučím, ale jakoby učím, ale vlastně neučím.

Kleslová: No vážení, vidím, že už jste drzí jako někteří z vyšších ročníků aspoň z 5%.
Student: Nebojte paní profesorko, my je doženeme…

Letálová: No, to je takový ten ‚jednobrdysmus‘.

Před učebnou chemie – 3. patro
Kleslová: Tak, dnes jsem pro nás zamluvila učebnu zeměpisu, takže sestupujte dolů, do podsvětí…

Kleslová: Kyselina pyrohroznová, no vy nemáte organiku, já fix.

Kleslová: Já jsem loni učila taky takovou třídu jako jste vy – byla to sekunda, letos tercie – a můžete si jen domýšlet, která třída to byla.

Gebauerová: Vy jste třída absolutně chemicky nepolíbená!

Filová: Tomáši, co to je za překlad? Vžďyť to má být takhle: „Jsi unavená?“ „Ne, jsem jen unavená!“

Jelínek: Vy jste snad první studentka, kterou jsem dostal na kolena.

Gajdošíková: Bonaparte se sám před sebou tak styděl, že raději umřel.

Pieczonka: Tak si na ten vzorec vymyslete nějakou pomůcku, aby bylo nahoře P.
Studentka: Pieczonka = úchyl…
Pieczonka: Radši nevymýšlejte nic.

Létalová: Já se na to dneska můžu vykašlat. Tereza si příjde vchodem pro profesory a Tomáš mi řekne, že smrdím, přitom já jsem dneska celá umytá, dokonce i mikinu mám vypranou. Že byste si všimli něčeho pozitivního?
Studentka: Paní profesorko, máte nové vlasy?
Létalová: Ne.
Studentka: Tak jste si je umyla?

Létalová: (při zapisování pětky za nedonesený poslech) Lukáš-fuj, Lukáš-hnus!

Robotka: (uprostřed výkladu) Tak a dost! Polibte mi šos! Tady jsem skončil! Holky vy máte myšlenky úplně někde jinde, ale to je dobře, tak to má být, to je život, to je správné…

Studentka: Paní profesorko, může se v hodině krást?
Helešicová: Připaž a nežaluj!

Studentka: Paní profesorko, Kuba mi celou hodinu rozepíná podprsenku!
Helešicová: Se mu nedivím! To vidím, jak se mu celou hodinu nabízíš!

Kleslová: Já po ránu intenzivně nepřemýšlím!

Kleslová: Máte rybník a v něm nějaké obratlovce, třeba ryby…

Kardošová: Odlož tu kytaru, nebo tě s ní umlátím!

Kleslová: Hledala jsem na internetu, který je zdrojem všeho dobra nebo zla.

Kleslová: Shodou okolností, při té příležitosti, dostal leukémii.

Kleslová: Jste poměrně nekoneční.

Kleslová: Jsem to trochu znásilnila… (chemický pokus)

Kleslová: Včera jsem měla v ruce takovou masitou záležitost… (myšlena paštika)

Žák: Půjčte mi smeták…
Kardošová: Já nemám smeták, myslíš, že jsem na něm přiletěla do školy, nebo co?

Kleslová: Někteří si srovnají svou opěrnou soustavu.

Kleslová: Je to líná, starodávná vývěva.

Kleslová: Uhlík je 100 %, něco jak máte 100 % džus, to jenom tak na okraj…

Kleslová: No někomu kape na karbid, prostě staročesky.

Kleslová: (Naskočil spořič obrazovky) Počítač nám už pomalu umírá, ale jenom tak mírně.

Kleslová: Vytáhnu flashku, ne flašku, ale ta by se tu taky našla…

Kleslová: Nejste z Prahy, abyste nevěděli, co to znamená.

Šajtarová: Slovo je zahrněno ve slovníku.

Kleslová: Podíváme se na obrazové dokumentace neboli obrázky…

Kleslová: To, co si píšu, to neplním, ale vizuálně to vypadá pěkně…

* Speciální poděkování z mé strany patří ‚přispěvateli‘ z 6.5. 2008, který nás obdařil velkou porcí výroků zejména paní Mgr. Kleslové.