Saturn

Studentský zpravodajský web

Dnes je neděle 23. července 2017, svátek má Libor, zítra Kristýna.

Pár slov ke koncertu očima návštěvníka

Scotfi, 20. prosince 2008 | Postřehy

Vážení přátelé, tleskám vaší naprosté absenci slušného chování, ohleduplnosti a zabedněnému ignorantství.

V poslední den školy jste měli tu možnost poslechnout si předvánoční koncert gymnaziálního sboru Voices a Permoníčku III, pod vedením Daniely Zukové. Hned na úvod musím říci: Smekám.
Smekám před prací Daniely Zukové i všech zúčastněných členů sborů. Koncert byl vážně pěkně připravený a bravurně zvládnutý, a některé písně měly svou mimořádnou atmosféru i přes naprosto neatmosférické prostředí, pochybnou akustiku prostoru a pro mě absolutně nepochopitelné chování některých lidí z publika.

Nepovažuji za normální, aby na koncertu pěveckých sborů byl takový hluk, jaký byl zde. Nevybavuji si, že bych někdy v poslední době byl svědkem něčeho tak smutného, jako bylo vaše absolutně neohleduplné chování vůči Voices a Permoníčku III. Chápu, že jste se v té záplavě lidí mohli potkat se svými přáteli a měli je chuť pozdravit. To je logické. Obyčejně se to v takových případech dá udělat jednoduchým kývnutím nebo třeba úsměvem. Veškeré další konverzace by si člověk měl nechat po skončení koncertu nebo alespoň odejít někam do ústraní, když už se jedná o natolik závažné a neodkladné věci, jako je třeba otázka, co kdo dostal z písemky z matematiky či to, zda dotyčný jde na závěrečnou z tanečních nebo ne.
Bohužel, nebylo tomu tak – mnozí čile konverzovali přímo v publiku, mnozí ne zrovna tiše, a někteří dokonce po celou dobu koncertu (zdravím tři vysoké mladíky stojící nedaleko hlavních dveří, kteří ty tlamy prostě nezavřeli ani přes několikery žádosti z mnoha stran).

Upřímně, nerozumím tomu. Obecně, nerozumím vám.

Proč jste tam byli? Proč jste si nešli pokecat někam jinam? Ten koncert byl dobrovolný. Udělali jej pro vás lidé, kteří na něj museli cvičit ve svém volném čase. Udělali jej pro vás vaši spolužáci a přátelé. Chtěli vám přiblížit předvánoční čas a zpříjemnit vám váš poslední den ve škole. Z pohledu již na karvinském gymnáziu nestudujícího – ten koncert byl dělán vámi, pro vás. Nechápu tedy, jak jste mohli být tak neohleduplní vůči sobě samým. A je mi z toho smutno.

Stejně jako je mi smutno z chování některých vyučujících, kteří šli skutečně vzorným příkladem svým studentům, a naprosto nepokrytě v publiku konverzovali taktéž. Podobně oceňuji i ohleduplnost jiných vyučujících, kteří se za každou cenu museli prodírat skrze zcela diváků plné foyer (a tím tak rušit jak diváky, tak účinkující), přestože velmi jednoduše mohli využít nedalekého schodiště a obejít tento improvizovaný koncertní sál prvním patrem. Myslím, že těch pár schodů by se vyjít a sejít dalo, a možná by to bylo dokonce ještě rychlejší než se tlačit skrze posluchače, kteří tak v tomto momentě z koncertu nemohli mít vůbec nic. Inu, děkuji vám za nádhernou ukázku vaší ohleduplnosti, slušného chování a názornou ukázku toho, kterak si vážíte snahy svých studentů. Vzpomeňte si na to, až si zase někdy budete stěžovat, jaké hrozné individua to musíte učit.

Zcela vážně, byl jsem vámi – některými studenty a pedagogy – nepříjemně překvapen a zklamán. To, čeho jsem byl svědkem, bych očekával spíše na výchovných koncertech, a nikoli na prý prestižní škole vychovávající prý budoucí elitu národa. (Jestli ta má vypadat takto, máme se na co těšit.)

Závěrem bych rád poděkoval patřičně se chovajícím divákům (posluchačům), a to jak z učitelského sboru, tak studentů. Velký dík patří i členům Voices, Permoníčku III a Daniele Zukové, že se přenesli přes idiotsky se chovající publikum a odzpívali (a odehráli) svůj koncert až do konce. Speciálně bych ještě rád poděkoval panu J. Klupovi, který prokázal schopnost myslet i na lidi kolem sebe, když osobně odstranil velký květináč (který nikoho předtím odstranit nenapadlo), aby studenti v publiku pro sebe získali více místa.

Těmto ještě jednou děkuji.

P. S.: Chápu, že vizuální zážitek je důležitou součástí čehokoli, ale v tomto případě bylo opravdu důležitější spíše slyšet než vidět. Doufám, že to časem všem těm, kteří měli potřebu rušit neustálým dokola opakovaným „já nic nevidím“, dojde a nějaký jiný případný koncert už tak bude mít publikum na civilizovanější úrovni.

Přeju vám to, Voices. Přeju ti to, Gymnázium.


Scotfi, 20. 12. 2008


//* Pozn. ŠR: Dovoluji si jen dodat, jako účinkující a zároveň i posluchač, že chování některých bych přirovnal k demenci…a použil bych slova mého třídního profesora: „Když vás to nezajímá, tak vypadněte a neotravujte!“.
Pouze jako člověk a člen vystupujícího sboru mě zamrzelo a popravdě jsem ani moc neochopil absenci pana ředitele na koncertu a v závěru jeho dlouhé shánění…
Za celý náš sbor děkuji všem, kteří se chovali, jak se sluší a za projevenou ‚náklonost‘ a potlesk.
A ještě jedno velké díky naší milé sbormistryni Daniele Zukové, která stojí za našimi úspěchy a je nám skvělým vedením.

Korektury a zařazení článku: Raziel

 

nahoru | permalink

Hledání

Stručně

  • Saturn odešel na zasloužený odpočinek. Vzpomínejte na něj tak, jak vám zůstal v paměti.
    Nezapomeneme!
 

Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;

© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.