Raziel, 4. února 2009 | Výroky profesorů
Díky vašim příspěvkům tady máme první Výroky v tomto roce. Užijte si je a posílejte své postřehy i nadále. :)
Zapojování baterií – celá třída je měla zapojené, až na pana
profesora…
Studentka: To musíte zatlačit a pak posunout.
Pieczonka: No já tlačím, tlačím, jen abych nevytlačil
něco jiného.
Brzóska: (příchod na začátku hodiny) Čaues
néé?
Brzóska: (ukáže na repliku věstonické venuše)
Tak jsem vám tu přinesl nějáké sprosťárny.
Létalová: No je to hrůza a červené triko a dlouhé
vlasy se při tom taky moc nenadřou.
Nakládalová: No jasně… když a, tak amlaut… když u,
tak umlaut… když o, tak omlaut… já ti to brzo omlautim o hlavu.
Nakládalová: Ich finde das blöd.
Student: A našla krev.
Nakládalová: No, tady asi brzo poteče krev.
Klupa: …to za komunistů byly jen 2 typy jogurtů…
Student: Vás ty jogurty asi docela postihly, co?
Klupa: Ano, jsem postižený.
Studenti: Ale Kuba je nejvyspělejší stát střední
Ameriky, mají vyspělé zdravotnictví…
Klupa: Vy jste nezažili komunismus, nemůžete to posoudit.
Studenti: My to neposuzujem, to je prostě fakt.
Klupa: Teď jsem viděl dokument a tam se ptali, proč oni
jedou na olympiádu do Pekingu…
Student: Je to blbost, proč to máme dělat?
Rucká: Bo se mi to libi!
Brzóska: (chce malovat na interaktivní tabuli)
Kde je ten kreslící hajzlík…
Čermáková: No to jsme jednou takhle sjížděli Vltavu, a
já se otočila na toho za mnou, no a udělali jsme se… no ne jako udělali…
jako chápete…
Pieczonka: (na studenta houpajícího se na židli)
Jste snad krypl, nebo co!?
Kleslová: Dnes si probereme nějaké anionty chloru – např. chlorečnan, chloristan a uhličitan…
Kleslová: (rozprava o novém chemikáři) No to
víte vážení, za to já nemůžu, já na takové věci nemám kompetence,
tudíž… jsem našla fix.
Kleslová: Nějaká příhodná osoba by nám mohla
vypočítat tento příklad… No, vážení, nebojte se… když to bude
špatně… nic se vám nestane, maximálně vám dám 5 a to jestli to bude
bolet už závisí na rodičích…
Student: Vypadá, jako by snědla něco, na co je
alergická.
Marchevková: Jestli si náhodou nekousla tebe…
Adámková: (při ruchu v hodině) Tu se učí,
tam se učí, ředitel na chodbě nebo co.
Student: (někdo otevřel dveře a hned zavřel) To
byl Lamacz.
Kardošová: Já ho rozlámu raz dva.
Duda: (při probírání včely medonosné)
A víte kde je jediná výjimka?
třída bez reakce
Duda: Tak ta jediná je u včelky Máji, jinak nic.
Student při počítání příkladu popsal svým roztahovačným písmem
už obě tabule…
Pieczonka: Pane továrníku, nechcete přinést ještě
2 tabule?
Parchanski: (zakašle) Kruci, já chcípnu!
Robotka: Tak a teď můžete vidět… moucha?
Student si místo doplňování výslednice sil kreslí logo
Baníku
Pieczonka pomalými kroky kráčí k lavici… Student si chystá
žákovskou knížku.
Pieczonka: Počkej, máš to špatně, logo Baníku se přece
kreslí takhle… Co vás v té škole učí…
Řehůřková: No víte, na mě tak strašně působí ty
atmosferické změny.
Marchevková: (na studenta) Běž inhalovat výpary
z koše.
Slowik: Tam venku je velká zima… že by z toho člověk
spadl z kola.
Slowik: To znamená takové ty riflové minisukně, to nosí
moje babina.
O starověké Číně…
Student: Paní profesorko, vy umíte čínsky?
Lokajíčková: Ne, já umím číst!
Parchanski: (na studentku) Vy jste snad spadla
z jahody nebo co.
Parchanski: Olšáková, vy jste přišla z Vyšší
pastevecké nebo co?!
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.