Johnny, 5. října 2002 | Studentská
Začalo to nevinně :). Zvoní, oběd! Třídu mám hned u bufetu,
přestože ze třídy vykračuji až začne zvonit a u jídelny jsem vteřinu
po tom, co zvonek utichne, hlídající dozor mě a mé spolužáky do jídelny
samozřejmě nepustí. Přestože je 12:35, tedy čas, kdy máme oběd, musíme
jít jako všichni do jídelny přes první patro. Jenže to už nemá cenu,
protože fronta narostla do neskutečných rozměrů. Co počkat až do 12:55,
kdy už dole nikdo nehlídá a fronta na oběd téměř žádná není, tak
jako to děláme vždycky? Rozhodli jsme se čas zužitkovat jinak. Dva jsme se
vydali na vyjednávání s vedením školy. Výsledek? Třídy spodem nelze
pouštět, vznikl by \„v tom\“ zmatek. Pan ředitel dokonce tvrdí, že
v minulosti byl do jídelny přístup i spodem, ale oba proudy hladových
studentů se pokaždé srazily, tedy z bezpečnostních důvodů nelze
vyhovět. A teď skandální odhalení :) : jestliže jsou na pořadí
vpouštění do jídelny například ve 12:35 třídy I.A, I.B, II.A,
II.B, atd., musí být nejprve vpuštěna třída I.A, a teprve po ní I.B! Na
tomto místě jsme upozornili, že na tohle dozory nedohlížejí. Se slibem,
že dozory budou zpřísněny jsme naši konzultaci ukončili.
Výsledek našeho snažení? Dozory byly opravdu zpřísněny. A to dokonce
tak, že ani ve 12:58, kdy ve frontě stojí maximálně deset studentů, nás
dozor do jídelny nepustí a pošle nás opět naokolo (donedávna přitom
ještě fungoval faktor lidského rozumu a v závěru přestávky se spodem
dalo do jídelny dostat). Co je na tom paradoxní? Hned další hodinu se nám
ten vyučující, který měl dozor, omlouvá, že to nemyslel osobně vůči
nám, že mu to je trapné (!), ale že v té chvíli nemohl jinak než nás
poslat pryč. Plně mu rozumím, odpouštím.
Paradox, který tady vznikl jsme vlastně vyvolali my, naší přílišnou
iniciativou :).
Všimli jste si, že přestávka 12:35–13:10 je zbytečně dlouhá? Byla
prodloužena před pár lety právě kvůli obědům. Takto se do jídelny
podle mě snaží narvat úplně všichni právě tuhle přestávku, i ti, co
mají oběd ve 13:55 (což je dle mého názoru už dost pozdě na OBĚD).
Pan prof. Studzinski nám jednou vyprávěl o jedné zajímavé škole plné
ideálů, kde byl na návštěvě. Jedna z mnoha krásných věcí na té
škole je to, že tam neexistují žádné dozory na chodbách, žádné dozory
v jídelně; jakmile se na hodinách objeví určená minuta, do jídelny se
dostaví ta daná třída, která tam má být. Ha! U nás je tímto jediným
podstatným časem 12:35, kdy se začne otřásat celá budova během
primánů, sekundánů a bůhví čeho ještě :), vše se mezi sebou míchá a
požďuchuje, jen aby to bylo co nejdřív u koryta.
A co takhle vše udělat úplně jinak? Co třeba zkrátit přestávku jen do
12:50, nebo ukrojit deset minut z další přestávky, kterou nikdo k obědu
nevyužívá, a tuto prodloužit na 13:20? Pan ředitel například navrhuje
prodloužit celou přestávku až do 13:35, což podle mě je moc. Jak vypustit
ze hry dozory, kterým je samotným trapné na nás takhle dohlížet?
(nedivím se jim – všimněte si třeba, jak je strašně \„výživné\“
postávat v jídelně od 12:55 – 13:10)
Nemyslíte, že by se u nás daly obědy vyřešit lidštější cestou?
Navrhněte své řešení v diskuzi pod tímhle článkem.
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.