Gellar, 4. dubna 2004 | Postřehy
Odedávna žil člověk v rovnováze s deštným pralesem. Ani první zemědělci nebyli zpočátku na obtíž pralesům. Ovšem v současnosti si člověk tuto divokou džungli podmaňuje. Deštný prales je obrovský ekosystém, který je ve velkém nebezpečí!
Nyní přicházejí lidé do pralesa hlavně z přelidněných měst, aby zde získali půdu. Pro získaní této půdy vykácí stromy a zbylý porost spálí. Ke zničení pralesa nedopomáhá jenom kácení, ale také časté požáry, zapříčiněné lidmi. Odhaduje se, že každou minutou zmizí asi 5,6 hektarů pralesa, což představují přibližně 4 fotbalová hřiště. Ničení tropických deštných pralesů vede nejen k erozi půdy, záplavám a nepříznivým změnám podnebí…, ale také k záhubě mnohých organismů. Spolu s pralesy nenávratně mizí složité ekosystémy.
Podle posledních zpráv od Brazilské vlády bylo od roku 1970 vykáceno 553 086 metrů čtverečních Amazonského pralesa, což je oblast o velikosti Francie. Ve světovém měřítku od roku 1990 bylo vykáceno 150 mil. hektarů pralesů, z toho bylo vysazeno 1/2 z vykácené části a vyrostly jenom 2/3! Nejnovější statistiky rovněž uvádějí, že díky této „užitkové“ činnosti, které se dopouštíme na stromech, nebudeme v roce 2035 moci přežít na této zemi!!!
Vyvíjí se sice mezinárodní úsilí ke zpomalení procesu nekontrolovaného plenění pralesa, ale stále to ještě nestačí! Jestliže pokácíme strom – co se stane s dalšími 500 druhy, které žili spolu s ním? Je třeba zřídit rezervace? Anebo dál budeme kácet stromy a čekat, že se jednoho dne stane zázrak a stromy porostou jako houby po dešti? Pro co se rozhodneme, pokud jde o budoucnost pralesa i lidstva?
<img src=\„obrazky/Rainforest.jpg\“ alt=\„Amazonský prales\“ class=\„nastřed\“ />Odkazy na stránky, kde se dozvíte více:
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.