Gellar, 24. června 2004 | Kultura
Když se řekne slovo superstar, mnohým z nás vytane na mysli představa bohatého, slavného, krásného, úspěšného člověka – zkrátka někoho téměř dokonalého a excelujícího v určité činnosti (film, hudba …), o kterou se zajímají média. Najde se ale taková hvězda světového formátu i u nás, v naší malé zemičce? Je možné najít mezi vysoce talentovanými lidmi, kteří žijí v této republice někoho, kdo naši hudební scénu dokáže oživit a popohnat kupředu? Osobu, která by dokázala nenudit a reprezentovat náš národ? Osobnost, jež by se dokázala prosadit i v zahraničí? Je pravdou, že se nikdy nikdo nebude líbit všem, ale superstar je jen jedna, a měla by to být zářící hvězda, jejíž charisma zaujme více, než polovinu národa.
Pročpak dnes mladí lidé poslouchají více zahraniční hudbu, než tu domácí? Že by to bylo tím, že se chtějí zdokonalit v jazyce? Spíše se domnívám, že zahraniční hudba, to je samý pokrok. A u nás? Naše hudební scéna, dovolím si tvrdit, poněkud „pokulhává“ za tou zahraniční. Vždy jsme viděli vzor ve větších a vyspělejších zemích. A dalo by se snad vyjádřit přímou úměrou – čím vyspělejší země, tím lepší hudba. Netvrdím, že naše hudební scéna je zaostalá, ale přece jen bych, nejen já, uvítala nějaké oživení.
V této republice se těší zdejší hudba velké oblibě, ale možná víc u „vyzrálejší“ skupiny obyvatelstva. Protože přiznejme si – Karel Gott a Helenka Vondráčková jsou přece klasika, ale nejsou „pohonným motorem“ dnešní doby. Mladí lidé hledají někoho „čerstvějšího“, neokoukanějšího, někoho, kdo na nás vytasí něco jiného, než „klasický pop“, který reprezentuje většina umělců v Čechách.
Podobně je to i s nechvalnou image mnohých českých hvězd. Nechávají se inspirovat, napodobují, nebo v jiném případě jsou již po mnoho let věrni svému vlastnímu stylu, jenž už nudí a unavuje. Zkrátka, jak jsem se již zmínila, změna by byla více než vítaná.
Kolik dívek touží po dokonalém vzhledu á la Britney Spears? Kolik chlapců touží být stejně drsní jako neméně slavný Eminem? Teď si možná říkáte, no jo, ale v té Americe jsou opravdu osobnosti hodné obdivu, jen se podívejme na tamější hudební scénu. Každý si najde svůj oblíbený hudební žánr a v zahraničí neustále vznikají nové hudební styly, které se těší oblibě. Třeba ještě před pár lety u nás téměř neznámý americký hip hop. A nejen ten.
U nás je prostě jakoby zvykem, že interpret se nechává ovlivňovat zahraniční hudební scénou, a tak se dnes u nás můžeme setkat s mnohými předělávkami od hraničních interpretů a dokonce i s napodobováním amerického hip hopu, rocku, či punku. To by nebylo tak zlé, ale v konverzaci na toto téma se svými vrstevníky jsem mnohdy slyšela, že nejhorší je, když český interpret zpívá anglicky. Britští zpěváci také nezpívají české písně, ale ty ve svém rodném jazyce.
Snad by se rapidními hudebními změnami dalo vysvětlit davové šílenství, které vyvolali soutěžící ze Superstar, kteří, kde se objeví, tu jsou obléháni fanoušky. Celebrity vždy určovaly módu, životní styl… a působily na naši psychiku. Dá se to přirovnat k mánii, jež v 60. létech vyvolali Beatles. Toto zde prostě dlouho nebylo (snad naposledy v dobách Luneticu, který se stejně rozpadl). Možná nehledáme jedinou superstar, ale rovnou několik superstars, u kterých by si každý přišel na své. No, doufejme, že „skoroumělci“, kteří o sobě dali v soutěži Česko hledá Superstar vědět (a nejen oni), naši hudební scénu hodně změní k lepšímu…
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.