Arwen, 26. března 2006 | Studentská
Náš příběh se odehrává v malebné krajině Nízkých Tater na Slovensku v lyžařském středisku Malino Brdo. Samozřejmě jsme na lyžařský kurz odjeli v období největších mrazů v roce, kdy se teploty pohybovaly až pod –20°C.
Sraz u školy v 8:30 hod! Po dlouhém poučení (které jsme slyšeli už asi po třetí) , jak se máme a nemáme chovat, jsme konečně usedli do dvou připravených autobusů. Ještě nám do uličky mezi sedadly naskládali nějaké tašky .A kufry od pana profesora Jelínka, které měl alespoň čtyři. A to nám profesoři kladli na srdce, že nejedeme na módní přehlídku, ale na hory.:-) No a mohli jsme vyrazit! Jak jinak, se naše cesta neobešla bez menších komplikací! Místo 3 hod. trvala 4 hod. Důvod? Stáli jsme v koloně, díky automobilové nehodě. Po příjezdu jsme se zabydleli do pokojů, někteří kluci do chatek a pod vedením p. Helešicové se vydali na 1,5 h túru. Samozřejmě cesta zpátky měla být kabinkovou lanovkou, ale jelikož ji v 16 hod. zastavují, měli jsme smůlu a šli zase pěšky.
Večeře a rozdělení do skupin! Na chatě se nevařilo, takže nám jídlo dováželi, což znamenalo stále vlažné obědy a večeře. A co jsme měli dobrého? Těstoviny s omáčkou, těstoviny s bramborem, francouzské brambory a jako příloha nesměla chybět kyselá okurka! Po příjezdu nás čekal ve škole velice chutný oběd a sice zapékané těstoviny a překvapivě kyselá okurka!:-)
Určitě pan Parchanski s p. Klupou, kteří spolu spali v manželské posteli. Určitě si umíte představit, jak jeden tiší toho druhého, aby přestal chrápat.:-)
Odemykání dveří! Skoro pokaždé, jak jsme se vrátili z lyžování nešly odemknout dveře. Tak se zkoušely různé možnosti, až to p.Pieczonka nevydržel a vlezl dovnitř přes balkon.:-)
Každá skupina měla svůj pokřik nebo písničku. Až na snowboardisty jsme si všichni zkusili, jak se jezdí na snowbladech. Každý večer se pořádaly pařby u kluků na chatkách, což bylo velice zajímavé, protože cesta k nim trvala 10 min. lesem… Abych nazapomněla- vznikla hudební skupina ,,Vačice´´ s hymnou lyžáku- Ku potoku chodila na kačeny volala! Hlavní představitel Ondřej Štěpán.
Po každovečerní přednášce to vypadalo asi takhle: vínečko, pivečko…..!:-)
Celý lyžák jsme zakončili diskotékou (samozřejmě i s profesory) a Malinovým Oskarem! Což byla soutěž o předvedení nejlepší scénky z filmu. Nastal čas jet domů, ale před tím nás čekalo koupání v termálních pramenech v Bešeňové. Což bylo úplně super, hlavně opalování v –10°C.
Z mého pohledu byl lyžařský kurz perfektní. Vedoucí mojí skupiny-náš taťka Šmoula na nás byl velmi příjemný a hodný. Vydařilo se nám počasí i sněhové podmínky. Moc se mi líbily podvečery s kytarou a obě třídy jsme se více zkamarádily a poznaly. Mnozí si odvezli krásné vzpomínky i vtipné zážitky a trapasy.
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.