Saturn

Studentský zpravodajský web

Dnes je pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto, zítra Jaroslav.

Příběh Malina (22.1–27.1 2006)

Arwen, 26. března 2006 | Studentská

Náš příběh se odehrává v malebné krajině Nízkých Tater na Slovensku v lyžařském středisku Malino Brdo. Samozřejmě jsme na lyžařský kurz odjeli v období největších mrazů v roce, kdy se teploty pohybovaly až pod –20°C.


V hlavních rolích:
vedoucí kurzu A.Helešicová \„taťka Šmoula\“T.Par­chanski \„mistr Chlup\“J.Klupa Z.Jelínek A.Pieczonkastudenti-1.A a 1.B 2005/06
Dále hrají:
horská služba paní doktorka majitelé chaty
Hudba:
skupina Vačice
Režie:
Gymnázium Karviná
Počasí:
Stále slunečno
Teploty:
(-25)-(-10)°C
Úrazy:
pár naražených rukou,1koleno,1 na­lomená ruka+1 zlomená ruka a pár modřin
Program:
lyžování,snow­boarding, zábava (samozřejmě pod dohledem profesorů) Bešeňová (termální prameny)

A jak to všechno začalo?

Sraz u školy v 8:30 hod! Po dlouhém poučení (které jsme slyšeli už asi po třetí) , jak se máme a nemáme chovat, jsme konečně usedli do dvou připravených autobusů. Ještě nám do uličky mezi sedadly naskládali nějaké tašky .A kufry od pana profesora Jelínka, které měl alespoň čtyři. A to nám profesoři kladli na srdce, že nejedeme na módní přehlídku, ale na hory.:-) No a mohli jsme vyrazit! Jak jinak, se naše cesta neobešla bez menších komplikací! Místo 3 hod. trvala 4 hod. Důvod? Stáli jsme v koloně, díky automobilové nehodě. Po příjezdu jsme se zabydleli do pokojů, někteří kluci do chatek a pod vedením p. Helešicové se vydali na 1,5 h túru. Samozřejmě cesta zpátky měla být kabinkovou lanovkou, ale jelikož ji v 16 hod. zastavují, měli jsme smůlu a šli zase pěšky.


A co bylo dál?

Večeře a rozdělení do skupin! Na chatě se nevařilo, takže nám jídlo dováželi, což znamenalo stále vlažné obědy a večeře. A co jsme měli dobrého? Těstoviny s omáčkou, těstoviny s bramborem, francouzské brambory a jako příloha nesměla chybět kyselá okurka! Po příjezdu nás čekal ve škole velice chutný oběd a sice zapékané těstoviny a překvapivě kyselá okurka!:-)


          A kdo měl nejlepší pokoj?

          Určitě pan Parchanski s p. Klupou, kteří spolu spali v manželské posteli. Určitě si umíte představit, jak jeden tiší toho druhého, aby přestal chrápat.:-)


          Co bylo nejlepší na naší moderní chatě?

          Odemykání dveří! Skoro pokaždé, jak jsme se vrátili z lyžování nešly odemknout dveře. Tak se zkoušely různé možnosti, až to p.Pieczonka nevydržel a vlezl dovnitř přes balkon.:-)


          A jak jsme si to užili?

          Každá skupina měla svůj pokřik nebo písničku. Až na snowboardisty jsme si všichni zkusili, jak se jezdí na snowbladech. Každý večer se pořádaly pařby u kluků na chatkách, což bylo velice zajímavé, protože cesta k nim trvala 10 min. lesem… Abych nazapomněla- vznikla hudební skupina ,,Vačice´´ s hymnou lyžáku- Ku potoku chodila na kačeny volala! Hlavní představitel Ondřej Štěpán.


          A profesoři?

          Po každovečerní přednášce to vypadalo asi takhle: vínečko, pivečko…..!:-)


          A je tu poslední večer a den!

          Celý lyžák jsme zakončili diskotékou (samozřejmě i s profesory) a Malinovým Oskarem! Což byla soutěž o předvedení nejlepší scénky z filmu. Nastal čas jet domů, ale před tím nás čekalo koupání v termálních pramenech v Bešeňové. Což bylo úplně super, hlavně opalování v –10°C.

          Z mého pohledu byl lyžařský kurz perfektní. Vedoucí mojí skupiny-náš taťka Šmoula na nás byl velmi příjemný a hodný. Vydařilo se nám počasí i sněhové podmínky. Moc se mi líbily podvečery s kytarou a obě třídy jsme se více zkamarádily a poznaly. Mnozí si odvezli krásné vzpomínky i vtipné zážitky a trapasy.

           

          nahoru | permalink

          Hledání

          Stručně

          • Saturn odešel na zasloužený odpočinek. Vzpomínejte na něj tak, jak vám zůstal v paměti.
            Nezapomeneme!
           

          Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;

          © 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.