Nevím, kolik z vás je pevně rozhodnuto, na jakou VŠ jít, každopádně i mezi námi, maturanty, se vyskytuje nemalé procento těch, kteří si ještě stále nejsou jistí tím, kam se budou hlásit, nebo v horším případě nemají vůbec „šajnu“ o tom, co by chtěli studovat. V posledním ročníku základní školy spoléhali na to, že jejich rozhodnutí se oddálí příchodem na gymnázium, ale roky běží dál a hrozivý termín konečného rozhodnutí se stále přibližuje (28.2.).

Nebudu vám zde radit, podle čeho máte vybírat VŠ – ať už se zaměříte na to, jak daleko budete muset do školy dojíždět z domova, jestli v budoucnu najdete uplatnění na trhu práce, na to, v jakém oblečení budete pracovat, nebo budete vybírat dle předmětů, které vás teď ve škole baví nejvíce.

Ve třetím ročníku pravděpodobně absolvujete (nebo jste již absolvovali) psychologické testy, které by vám měly ukázat tu správnou cestu vaším budoucím životem, respektive na jaký druh VŠ se hlásit. Můj názor na tyto testy je takový, že jste to vy sami, kdo nakonec zhodnotí své šance. A vůbec nepotřebujete zdlouhavé vyhodnocení testu a vaší osobnosti psychologem. Například když máte zaškrtnout, co by vás bavilo více, jestli obhajování lidí u soudu, nebo léčení nemocných a vy zakroužkujete variantu b, myslíte, že vám psycholog oznámí, že byste byli perfektními advokáty? Ovšem i tyto testy mají mnohé do sebe – nejvíce oceníte asi to, že při psaní samotného testu a následné konzultaci s psychologem nejste přítomni ve vyučování.:-)

Podobné psychotesty můžete absolvovat i na webových stránkách průvodce světem povolání, kde máte k dispozici nejen psychotesty, ale také databázi různých povolání, jejich obsah a náplň …

Kompletní seznamy VŠ, jednotlivých studijních programů a oborů otevíraných v roce 2007/2008 jsou široké veřejnosti dostupné již od listopadu v přílohách různých tiskopisů, především pak v MF Dnes, Učitelských novinách a internetovém časopisu StudentIN, kde naleznete i vaše procentuálně vyjádřené šance na přijetí u jednotlivých studijních oborů. Pozitivní informací je, že studijních míst stále přibývá a šance na přijetí stále rostou, díky nově vznikajícím studijním oborům.

Oplatí se získat co nejvíce informací nejen o oboru, o který se zajímáte, ale také celkově o škole, na kterou se vydáte, si zjistěte, jak jsou se studiem spokojeni současní studenti, jaké jsou požadavky na přijetí a budoucí uplatnění absolventů. Také se vám budou hodit informace o různých mimoškolních aktivitách, studentských sdruženích, stážích v zahraničí, seznámení se s chodem školy a prostředím, informování se, zda-li vám bude přidělena kolej, atp. Co se týče vysokoškolských výdajů, je zde možnost podat si žádost o sociální stipendium, které se pohybuje kolem 6 000 Kč za rok, ale které je určeno pouze studentům, jejichž rodinný příjem nepřesahuje 1,1 násobek životního minima.

Rovněž se budete rozhodovat, jakou formu studia zvolíte, zda-li prezenční nebo distanční či kombinovanou formu studia a typ studia – bakalářský, nebo magisterský. U mnohých škol si volíte nejprve obor bakalářský (3 nebo 4 roky studia) a v navazujícím magisterském (2 roky) můžete pokračovat až po složení další zkoušky. Nezapomeňte si ověřit, zda-li váš bakalářský obor má navazující magisterské studium, v opačném případě by pro vás po složení Bc. zkoušky studium na dané škole skončilo. Dále se můžete hlásit přímo na magisterské obory (4 až 5 let studia), jejichž výhodou je fakt, že po třech letech studia již nemusíte skládat žádné jiné zkoušky a automaticky studujete dál.

Také jednotlivé varianty přijímacích zkoušek se od sebe na různých univerzitách a fakultách velice liší. Ať už jsou od vás požadovány oborové zkoušky z daných předmětů (biologie, chemie, dějepis, …) nebo budete dělat testy všeobecných předpokladů (požadované především Masarykovou univerzitou v Brně) či testy obecných studijních předpokladů v rámci národních srovnávacích zkoušek (požadované na těchto fakultách).

Mylnou představou mnohých studentů je, že pokud se dobře připraví na maturitu z daného předmětu, mají automaticky zvládnuty i přijímací zkoušky na VŠ z vybraného předmětu. Avšak k všeobecnému přehledu, který je nyní požadován u mnohých škol, je třeba pravidelně sledovat zpravodajství, denní tisk, internet… Jestli se budete chtít zaměřit přímo na studium určitého jazyka, většinou pouze středoškolské znalosti jazyka nestačí, na mnohých školách upotřebíte mezinárodně uznávané jazykové zkoušky na úrovni FCE (pokud studujete angličtinu).

V některých případech můžete být přijati i bez přijímacích zkoušek, pokud dosáhnete požadovaného průměru známek, anebo vám pomůže vaše aktivní účast v různých vědomostních soutěžích a olympiádách. Mnohdy je také nezbytností přečíst řadu odborné literatury, například u přijímacích zkoušek na psychologii a práva.

K dobru vám na některých fakultách bude přičteno i vyznamenání či pozdější doložení vašeho maturitního vysvědčení s vyznamenáním. Tyto faktory vám mohou přinést nemalý profit ve formě tzv. plusových bodů u přijímacích zkoušek. U některých oborů se požadují talentové zkoušky, vypracované domácí práce, a také ústní pohovory.

Jestliže máte obavy, že jsou vaše iluze příliš nereálné a nebudete schopni dostat se na požadovanou VŠ, jistě vám pomůže doporučená literatura nebo testy, které se objevily již v minulých letech u přijímacích zkoušek na VŠ, či testy obsahující vzorové úlohy, které byste měli zvládnout a které se každým rokem většinou pouze obměňují. Tyto testy seženete přímo na požadované VŠ nebo si je můžete objednat prostřednictvím internetu v internetovém obchodě scio.cz či v nabídce nakladatelství vydávajících publikace zaměřené na přípravu na VŠ (osobně doporučuji nakladatelství Tutor a Sokrates – tyto najdete přímo ve většině knihkupectví).

Osvědčenou a jednou z nejmodernějších metod přípravy na VŠ jsou internetové kurzy s lektorem, či bez lektora. Kurzy vás připraví na přijímací zkoušky z daného předmětu za celkem přijatelnou cenu, která se pohybuje kolem 600 – 800 Kč (po zaplacení poplatku za test vám stačí pouze se připojit na internet a po zadání hesla na daném serveru máte kurz v rozsahu určitého počtu lekcí k dispozici kdykoliv a kdekoliv po dobu několika měsíců). Další formou doplňujícího studia je absolvování tzv. nultých ročníků, tzn. jde také o kurzy, které jsou pořádány fakultami některých VŠ. Rovněž na internetu objevíte vysoké množství kurzů, které se konají většinou jednou týdně v každém větším městě (Ostrava, Olomouc, Zlín, …). Tímto typem kurzů vaše peněženka zhubne o 3 000 – 7000 Kč, kde záleží na počtu absolvovaných hodin kurzu. Ovšem není kurz, jako kurz, záleží rovněž na lektorovi, kterého „vyfasujete“ (a u „neodborných“ kurzů se studenti jako lektoři zatím moc neosvědčili). Pozor! Na většinu přípravných kurzů se uchazeči hlásí rovněž do konce měsíce února.

A když už se konečně rozhodnete, kam se budete hlásit, budete mít pravděpodobně na výběr ze dvou způsobů podání přihlášky. Prvním způsobem je odeslání klasické papírové přihlášky a tím druhým je přihláška elektronická, kterou mnohé školy preferují (např. na Masarykovu univerzitu v Brně přijímají POUZE přihlášky v e-formě), nicméně tyto preference se vůbec neprojeví na samostatné formě přihlášky, která je u mnohých fakult nepřehledná a chaotická. Naopak velice přesné pokyny k plnění těchto přihlášek a přehlednou formu e-přihlášky mají např. VŠE Praha, Ostravská univerzita, či již zmíněná Masarykova univerzita. Velkou výhodou těchto přihlášek bývá fakt, že nemusíte zbytečně vyplňovat některé kolonky, které byste museli vyplňovat v tištěné přihlášce a jejichž vyplnění je stejně naprosto zbytečné, když jsou tyto údaje pro danou fakultu nepodstatné. E-přihlášky bývají rovněž o 50 – 150 Kč levnější než jejich tištěné konkurentky.

Co vás možná překvapí, zaskočí nebo spíše pobaví (jako třeba mne), je vyplňování kolonky stav u některých e-přihlášek. Kromě notoricky známých stavů svobodný(á), rozvedený(á), ženatý(á), ovdovělý(á), nově přibyly následující: druh(svobodný), druh(rozvedený), druh(ženatý), druh(ovdovělý), ženatý(nežije s m.) a stav nezjištěn.:-) No, k tomu namám co dodat. Skoro mi to příjde jako část e-přihlášky žertovného mailu, kterých mi na mail denně chodí desítky.

U některých e-přihlášek budete muset po vyplnění ještě vytisknout jejich zkrácenou verzi a přiložit k ní doklad o zaplacení poplatku a jiné materiály, které jsou někdy požadovány (např. strukturované životopisy, prohlášení o poskytnutí údajů, ověřené kopie vysvědčení – rozhodně nedoporučuji tzv. \„vylepšování\“ známek:-) – a jiné). Pokud po vás není vyžadována zkrácená vytištěná verze e-přihlášky, tak po zaplacení poplatku se vám po přihlášení do přihlášky objeví potvrzení zaplacení. Doložení o zaplacení poplatku a jiné matriály přiložíte i ke klasickým tištěným přihláškám.

Nakonec něco málo ze statistik. Nejžádanějšími obory se v posledních letech staly výtvarná umění, film, divadlo, hudba, právo, medicína, farmacie, filozofie, architektura a design a ekonomie. Největší šance na přijetí je už nějakou dobu na technicky zaměřené školy – i když udržet se na takových školách bývá nejtěžší. Už v prvním ročníku proběhnou \„čistky\“, kterými úspěšně projdou do dalších semestů jen ti nejnadanější. Obecně (prý) platí, že čím složitější jsou přijímací zkoušky na danou školu, tím snažší pak bude vaše další studium na této škole, a to platí i naopak, pokud máte příliš snadné přijímačky, nebo vůbec žádné, tak na to nejtěžší se teprve připravte. V žebříčku škol, kam se uchazeči dostávali nejsnáze, se na prvních místech umístily:

Vysoká škola báňská TU Ostrava
ČVUT Praha
VŠCHT Praha
Vysoké učení technické Brno
Česká zemědělská univerzita Praha

Naopak v žebříčku škol, o které je největší zájem vedou:

VŠUP Praha
AVU Praha
AMU Praha
JAMU Brno
Masarykova univerzita Brno

Nejlépe se uplatňují absolventi škol:

VŠE Praha
Farmaceutická fakulta VFU Brno
AMU Praha
ČVUT Praha
Fakulta sociálních studií MU Brno