Ke kontaktu člověka s alkoholem došlo zřejmě ještě dříve, než se náš předek vůbec

stal člověkem.
Ke kvašení plodů a listů rostlin dochází v přírodě samovolně a již před miliony let se

tedy předkové člověka setkávali s ethanolem. Zřejmě ještě před vznikem člověka nalezli

první tvorové i potěšení ze stavů, které jim alkohol navozuje. Vyšší živočichové již

zřejmě disponují určitými individuálními rysy, které jim umožňují užívat návykové

látky. Dokáží zažívat příjemné pocity i při činnostech, které nesouvisí s

uspokojováním biologických potřeb (ba dokonce se jim často příčí).
Několik příkladů: Sloni bývají posedlí nakvašeným ovocem, v jižní Africe si libují

zejména v plodech zvaných marula a opilí pak tančí na jedné noze. V Zoo prý dokonce

někdy předstírají nemoc, aby dostali léky rozpuštěné v alkoholu. Sklon k alkoholismu

mají krysy, naproti tomu navyknout na alkohol psy je údajně obtížnější. Závislá

zvířata jsou schopná pro alkohol udělat cokoliv, plaší lesní tvorové typu jelenů se

plíží kolem hospod. Alkoholu přivykali i koně, pracující dříve v pivovarech či v

lihovarech. Opilí papoušci se dokonce chovají dosti podobně jako lidé, různě drmolí a

nesouvisle artikulují.
Naši nejbližší příbuzní, lidoopi, s oblibou konzumují nakvašené tropické ovoce, které

může údajně dosáhnout až hranice 5 % alkoholu – tedy jako pivní ležák.

Skutečně pravidelný kontakt s alkoholem si ovšem naši předkové dokázali zajistit až

relativně pozdě.
Odpověď na otázku, který nápoj byl tím prvním je dosti obtížná. Aby se v primitivních

podmínkách podařilo přinutit něco zkvasit, bylo především potřeba použít plodinu o

vysokém obsahu jednoduchých cukrů. Tuto podmínku nesplňovaly první obilniny ani planá

vinná réva či většina ovoce. Například planá vinná réva byla hodně rozšířena na

východním pobřeží Severní Ameriky – natolik, že Vikingové, když tuto zemi objevili, ji

nazvali Vinland – ovšem místní Indiáni kvašené nápoje vůbec nepili. Dokonce měli díky

genetické mutaci sníženou i samotnou schopnost alkohol odbourávat, což bylo jednou z

příčin, proč s nimi později zatočila \„ohnivá voda\“ evropských osadníků.

Pivo

K pijákům piva patřili staří Sumerové, Babyloňané, Egypťané, Germáni i Slované.

Sumerové i Egypťané vařili již na konci 4. tisíciletí př. n. l. pivo ze sladu či

chlebového těsta, někdy nechávali chleby také pražit a později kvasit ve velkých

džbánech. Namísto chmele ochucovali Sumerové nápoj hořčicí či sezamem. Pivo bylo už

tehdy lidovým pitím, zatímco víno bylo dostupné jen bohatším vrstvám.
A protože pivo je nápojem poměrně slabým a ne každý se dokáže vypořádat s velkými

objemy, vymysleli staří Vikingové dokonce jakousi obdobu destilace piva – vymrazování.

Ethanol má nižší bod tání než voda, proto zmrzlá složka obsahuje relativně více vody a

zbytek piva se z hlediska alkoholu koncentruje.

Víno

Vinná réva byla zřejmě poprvé pěstována někde v Malé Asii či Zakavkazsku (Gruzie,

Arménie). Na konci 4. tisíciletí př. n. l. máme doklady z Egypta a Mezopotámie. Pro

šíření vína udělali při svých námořních cestách hodně Féničané a Řekové, později

Římané zakládali vinice téměř na celém území své říše. Ještě později bylo rozšiřování

vinic spojeno s postupem křesťanství. V naší zemi se víno pěstovalo již v době Keltů a Germánů. Na Moravě a na Slovensku se

vinohrady udržely po celou dobu, v Čechách zřejmě s příchodem Slovanů zanikly a znovu

musely být obnovovány až v 8.-9. století.

Zlatý věk vína byl za dob Antiky.
Dárcem vína byl samozřejmě bůh pijáckého šílenství Dionýsos.Podle pověsti vyrostla

réva z Dionýsova srdce, když jeho tělo rozsápali Titáni. Pallas Athéna však Dionýsovo

srdce tajně ukryla v zemi, kde z něj posléze vyrašily první výhonky révy. O vínu se

pochvalně zmiňuje už Homér, současně však upozorňuje i na stinné stránky tohoto moku

(“Nepijeme víno, abychom upadli, ale abychom se povznesli”).

Původní křesťanství zaujímalo k vínu pozitivní postoj. Pití vína bylo dokonce

jedním z rituálů, které křesťané převzali od starověkých mysterijních kultů. Společné

popíjení bylo již od pravěku chápáno v souvislosti s vyvázáním se z dosavadních

závazků a přijetí pravidel nového společenství. Spojení vína se znovuzrozením je dobře

patrné i z výše citovaného orfického mýtu.

Nejméně tolerantně se k alkoholu staví islám. Muslimové se domnívají, že

zakladatelem první vinice byl muž jménem Hama. Při založení vinice mu pomáhal sám

ďábel. Půdu, na níž Hama založil vinici, pokropil krví páva, listy révy krví opice,

dozrávající hrozny krví lva a zralé hrozny krví vepře. Symbolika údajně znamená

následující: člověk, který pije, se zpočátku nadýmá jako páv, potom se stává veselým a

poskakuje jako opice, pije-li dál, stává se bojovný a zuřivý jako lev, a když se ani

pak nezastaví, projeví se nakonec vlastnosti prasete.Pokračování (Whisky, Gin, Koňak, Vodka…) příště…

Související články:

• Zabiják

Informace z:

• www.stoplusjedna.newton.cz
• www.absint.cz
• www.scienceworld.cz
• www.pivovary.ic.cz
• www.svetvina.cz