Balů, 26. února 2004 | Studentská
Druhá část článku \„Historie alkoholu\“. Tentokrát na téma: destiláty.
Minule jsme skončili vínem, nyní pokračujeme destiláty.
Když se nechá kvasit víno, med nebo obilný slad, dosáhnete se pouze určité
koncentrace alkoholu (maximálně kolem 15 %), při které se kvasinky vzniklým ethanolem
otráví a celý proces se zastaví. Starověké civilizace proto tvrdý alkohol vůbec
neznaly.
Kolem objevu destilace alkoholu existuje velké množství legend, jedna z nich
přičítá
vynález dokonce scholastikovi Albertu Velikému. Nicméně destilaci jako první použili
ještě před rokem 1000 spíše arabští než evropští alchymisté (i název alkohol pochází z
arabštiny) a Evropa se s objevem seznámila až díky vojákům vracejícím se z křížových
výprav.
Zřejmě nezávisle na Arabech objevili destilaci i Číňané, kteří však
tvrdý alkohol
využívali spíše jako rozpouštědla pro další substance. Alkohol byl tedy v Číně spíše
určen pro lékařské účely než k pravidelnému pití.Písemné prameny se o tomto nápoji zmiňují již v roce 1494. Kořeny má však whisky
mnohem hlubší, byla vyráběna prokazatelně ve 13. století a možná i o století dříve.
Spor, jestli se whisky vyráběla dříve ve Skotsku nebo v Irsku, je pro oba zúčastněné
národy natolik důležitý, že se ho třetí strany raději neodvažují řešit. Irská whisky se
od své skotské sestry odlišuje technologií výroby: Slad se suší bez kontaktu s kouřem,
proto má nápoj jinou chuť a není v něm cítit rašelina. Kanadská whisky se připravuje
ze žita a americký bourbon z kukuřice (zatímco skotská whisky typu malt se získá
destilací ze sladového ječmene, přičemž druhý typ zvaný grain spirit, je připravován
ze sladového ječmene smíchaného s jinými obilninami).Severoameričtí Indiáni, ač používali např. sladkou šťávu získanou z javoru,
neučinili na poli alkoholismu zřejmě opravdu nic zvlášť převratného. Ne tak ovšem
jejich příbuzní z Mexika a z And.
Ze zkvašené šťávy kaktusovité rostliny agáve pili Aztékové opojný
nápoj zvaný pulque.
Konzumace byla spojena s náboženskými obřady a její sekulární forma se trestala.
Potomkem pulque jsou dnes pálenka mezcal a jeho ještě oblíbenější sestra tequila (liší
se od sebe tím, že tequila zraje v sudech). Inkové a kolumbijští Indiáni se opíjeli především kukuřičným kvašeným nápojem zvaným
čiča (těžko říct, zda je vhodnější označovat čiču spíše jako pivo nebo víno). K
natrávení škrobu došlo účinkem enzymů z lidských slin – indiánské ženy kukuřičná zrna
žvýkaly a poněkud nechutný výsledek pak plivaly do kvasných nádob.
Nový svět nás obohatil také o rum. Jde nejčastěji o vedlejší produkt
při výrobě
třtinového cukru. Někdy je užíván i zvláštní systém přípravy rumu, při němž se žádný
sud nikdy úplně nevyprázdní a zbytek na dně se vždy míchá s novou várkou. Vyzrálé,
ušlechtilé, deseti až patnáctileté rumy se na rozdíl od našeho tuzemáku už s ničím
nekombinují a mají se pít čisté z koňakových skleniček.Gin vynalezl v 1. polovině 16. století holandský lékař Sylvius, který jako první
předestiloval čistý laboratorní líh s bobulemi jalovce (název gin je odvozen od
holandského genever nebo francouzského geneviere, což právě označuje jalovec). Gin byl
tedy nápojem původně nizozemským, do Anglie se dostal spolu
s Holanďany.
Do ginu se dnes kromě jalovcových bobulí přidávají i další přísady:
např. koriandr,
hořké mandle, kardamon, citronová a pomerančová kůra. Gin má díky tomu tak výraznou
vůni, že se prý nemá pít jako míchaný nápoj.
U nás nějaký experimentátor nahradil jalovec používaný k ochucení
obilného destilátu a
Koňak, destilát vína, se jmenuje podle francouzského města Cognac. \„Stejné\“, avšak jinde
připravované nápoje se označují jako brandy (srovnejte i podobný vztah mezi označeními
šampaňské-sekt). Zajímavou vlastností koňaku, pokud nepočítáme chuť a vůni, je i jeho
viskozita, daná vyšším obsahem glycerinu. Pokud kvalitním koňakem ve sklenici točíte,
měla by se jednolitá masa kapaliny začít na okrajích postupně rozpadat na drobné
kapičky.O vynález vodky se dodnes hádají Rusové, Ukrajinci a Poláci. Jak ukazuje název,
tento nápoj se pije stejně snadno jako voda (nebo se to tak alespoň zdá). Ve
středověku byla vodka pokládána nejen za nápoj, ale využívána i jako lék na
malomyslnost a dalších nervově psychické poruchy.Existuje celá řada \„zaručených\“ návodů, jak přetrpět kocovinu. Klasické léky
vycházejí obvykle z acylpyrinu či paralenu. Doporučována je jedlá soda, mléko, ocet a
hořčík, někdo preferuje v kocovině vyprošťovací pivo. Například antikocovinová obdoba
Bloody Mary se skládá z brandy, vorcesteru, kečupu, syrového žloutku, pepře, papriky,
a trochy octa. Žloutek má zůstat vcelku na povrchu, nápoj je údajně třeba vypít
jediným hltem a pak zavřít oči :) .
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.