Saturn

Studentský zpravodajský web

Dnes je pátek 19. ledna 2018, svátek má Doubravka, zítra Ilona.

Právo na smrt

Gellar, 9. března 2005 | Postřehy

Jsem si jista, že s tímto článkem nebudou spokojeny vrstvy věřícího obyvatelstva, dále většina lékařů, někteří právníci a další lidé, kteří eutanázii odsuzují již od počátku.

Jedním, ze základních práv člověka, je právo na život. Je tím myšleno, že naším právem je „svobodně“ žít, jsme za sebe odpovědní a nemáme právo život brát jiným osobám. Ale pokud zvládáme slasti a strasti tohoto pozemského bytí a jednou příjde nemoc, z níž už není úniku a pomalu umíráme v bolestech, proč nemáme právo na dobrovolnou smrt? Proč nám je toto právo odpíráno?

Co si pod pojmem dobrovolná smrt představit?

Představy lidí o eutanázii se různí. V otázce této rychlé a téměř bezbolestné metody smrti může jít o aplikaci injekce, podání větší dávky léku či odpojení pacienta od přístrojů.

Něco málo z historie

O eutanázii se vyskytují první zmínky již z dob pravěku. Archaické společnosti byly často nuceny se zbavovat slabších příslušníků. Samozřejmě svými specifickými metodami, které by dnes jako forma eutanázie nepřipadaly v úvahu.

Později, ve starořecké Spartě, byla slabá nemluvňata rovněž zabíjena, svrhována z hradeb. Tento barbarský způsob byl rovněž ještě pramáti dnešní eutanázie. Eutanázie, jak si ji dnes představujeme, byla poprvé aplikována až v devatenáctém století.

Čemu se říká důstojná smrt?

Eutanázie je považována za formu důstojné smrti. V případě, kdy je již pacientova naděje na uzdravení nulová a sám pacient trpí v bolestech a prosí Smrt, aby si jej vzala, by snad mohla být přípustná. Není pro nemocného mnohem jednodušší po aplikaci eutanázie důstojně zemřít, než se hodiny svíjet ve smrtelných bolestech a čekat? Není jednodušší tento postup i pro jeho blízké? Copak by bylo pro někoho jednoduché sledovat pomalou smrt, postupný rozklad milované osoby?

Nezabiješ!

Jedno z desatera hlásá tuto mírně naivní myšlenku. Nikdo nemá právo brát druhému život, ale co pod podmínkou nesmírného ulehčení choré osobě? Je to snad hřích?

Již sama Hippokratova přísaha, platící po více než 2 000 let, kterou skládají mladí lékaři, je v současné době porušována (Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k abortu.). Copak se dnes ani u nás interrupce neprovádějí? (Zakázaná interrupce) Anebo v dnešní době si lékaři přísahu efektně zkrátili?

Eutanázie do budoucna

Jsem si plně vědoma faktu, že by se tento způsob odchodu dal lehce zneužít. Podplácení lékařů ze strany dědictví chtivých pozůstalých by mohlo vést k nepřekonatelnému hyenismu. Rovněž v úvahu musíme vzít i fakt, že mnohdy je léčba velmi nákladná, nejen, co se týče financí. Mohlo by být nezřídkým jevem neposkytnutí dostatečné péče a ukončení pacientova života za účelem finančního ušetření.

Jediným faktem promlouvajícím proti eutanázii je snad všudypřítomná korupce, která zde vždy byla, je a bude, a to se ještě dlouho nezmění.

Co se tedy týče legalizace, do budoucích deseti let to nevidím nijak nadějně. Mohli bychom se inspirovat třeba některými americkými státy, kde je trestem smrti právě eutanázie. A jaká je to spravedlnost, když vrah na eutanázii právo má a obyčejný občan trpící bolestmi ne?(Trest smrti 1, Trest smrti 2)

Pokud tedy dokážeme eutanázií nejednou člověku ulehčit, v otázce legalizace volám jednoznačně ANO!

 

nahoru | permalink

Hledání

Stručně

  • Saturn odešel na zasloužený odpočinek. Vzpomínejte na něj tak, jak vám zůstal v paměti.
    Nezapomeneme!
 

Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;

© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.