Saturn

Studentský zpravodajský web

Dnes je středa 15. srpna 2018, svátek má Hana, zítra Jáchym.

Rozhovor s B. O. D.

Gellar, 22. března 2005 | Kultura

Jedno krásné úterní odpoledne jsem se sešla s kluky ze skupiny B. O. D., kteří mi ochotně poskytli rozhovor. Co dodat víc? Pokud vás zajímá něco o této školní kapele, přečtěte si následující rozhovor …

Tak nejprve mi, kluci, povězte něco o historii kapely. Kdy a jak jste se dali dohromady?

Pepa: Před rokem. Peťa hrál jeden rok na bubny a já jsem zrovna začal hrát na basovku …

Peťa O.: Já jsem zjistil, že mám vlastně doma starou basovku, a tak jsem ji dal Pepovi a ten řekl, že něco uděláme. Potom se k nám přidal Kamil. Ten hraje na keyboard, předtím ho měl doma, ale nehrál na něho. A pak ještě řekl Špaňa (Jirka – pozn. aut.), že se k nám přidá. Ten taky ještě nikdy neměl elektriku a hrál zpočátku na akustiku.

Pepa: My jsme přibrali ještě jednoho kluka, který hrál taky na španělku, ale ten pak odešel.

Peťa O.: A místo něho přišlo tadyto pako … (ukazuje na Peťu G.)

Co znamená zkratka B. O. D.?

Peťa G.: To bych taky rád věděl … (smích)

Peťa O.: Tak ono to původně něco znamenalo, ale pak jsme zjistili, že jsme na to moc uřvaní a tak, abychom hráli pod tím názvem. Tak je to jen tak …

Aha …

Peťa O.: Jakože nic to prstě neznamená.

Pepa: No, uvažovali jsme, že dáme na internet takový konkurz, co znamená B. O. D. Ať tam každý napíše a my pak z toho vyberem to nejlepší.

A co vaše začátky?

Peťa O.: No, my jsme se nejdřív pomalu sehrávali …

Pepa: A neměli jsme původně žádné vybavení.

Peťa O.: A to, co jsme nacvičili, nebylo naše. Bylo to většinou přejaté.

Pepa: To jsme hráli Olympiky, Alenka v říši divů …

Peťa G.: Tydlety hity… (smích)

Kdy jste měli první vystoupení?

Peťa O.: Poprvé jsme hráli před třídou někdy o minulých jarních prázdninách … ?

Pepa: Ne, to bylo někdy před těmi prázdninami …

Peťa O.: Potom jsme hráli ještě o posledním zvonění na tom … maturantském show. A to jsme měli ještě všechno vybavení staré. Pak se nám naskytla možnost a z Kulturáku jsme si sehnali techniku, takže teď hrajem vlastně pod Kulturákem …

Peťa G.: Pod Gymplem, ne?

Peťa O.: A když už jsme u toho Gymplu, tak to byl docela problém, než jsme se dostali tady do té zkušebny. Na tom jsme strávili asi měsíc a půl. Kvůli téhle místnosti jsme se úplně hodně naběhali. No, jako není problém hrát, ale mít kde hrát.

Jak jste teda přišli ke zkušebně?

Peťa O.: To jsme zašli nejprve za panem ředitelem …

Pepa: Taky za panem Studzinskim a nakonec za panem profesorem Bajnarem a jelikož ho všichni známe, protože jsme volejbalisti, tak ten to sehnal, takže zanedlouho jsme měli místnost.

Peťa O.: Ale tady to vypadalo úplně jinak…

Pepa: Tady kdysi byla nějaká šatna pro nějaké týpky, kteří v kotelně přikládali, nebo já nevím co … A potom se z toho stal nějaký sklad, myslím…

Peťa O. : A když tady začala ta plíseň, tak jsme přidělali tady tu podlahu, bo jsme tady chodili celý srpen.

Jak vám to tu vyhovuje. Nevadí vám ten malý úzký prostor?

Všichni: Vadí!

Pepa: No, vadí, ale větší místnost nemají.

\

Pamatujete si ještě na svou první písničku?

Pepa: Na úplně první? Tak to byla Večerní známost. Ale my teď vylepšujeme ty staré písničky. Třeba Dobu ledovou jsme předělali do punkové podoby. Musíme se trochu posunout dál. Nemůžeme pořád hrát samé jednoduché akordy.

Co texty písniček? Předpokládám, že si je píšete sami …

Pepa: Jo a je to taky vidět. (smích) Slyšet teda.

A na jaký podnět? Co vás inspiruje?

Peťa O. : Pokaždé něco jiného. Třeba když jsme v čajovně a skládáme blbosti, tak skládáme blbosti, a taky to tak zní.

Pepa: My všude skládáme blbosti. Nemáme nic duchaplného.

Peťa O. : Skládáme, co nás napadne.

Peťa G. : Co Pepu napadne …

Pepa: Tak my tak skládáme kolektivně, akorát Jurovi se to moc nelíbí (smích). Jura si myslí, že bychom mohli hrát líp, nebo něco takového. Že jsme suchaři docela.

Peťa G.: Jo no, ale to si nemyslí jenom Jura… (smích)

Pepa: Ale je pravda, že hrajeme teprve rok, takže nemůžou z nás být hned nějaké hvězdy drsné a hrát nějakou „super music“.

Kromě školních akcí už jste vystupovali i někde jinde? Nebo máte nějaké nabídky na vystupování?

Peťa O.: My už máme něco domluvené přes Studzinského a teď 6. 5. budeme hrát přímo v Reflexu. Pro všechny lidi. Myslím, Určitě. :-)

Z jakého důvodu jste se nezúčastnili minulý rok soutěží jako Klondike nebo Platinový páv?

Peťa O.: To jsme tehdy ještě měli jednoho hráče navíc.

Pepa: No a navíc to bylo tři nebo čtyři měsíce po našem vzniku, to nám to ještě jaksi nešlo až tak dobře.

A tento rok se zúčastníte?

Pepa: Jo.

Jak byste naložili s případnou výhrou z Klondiku?

Pepa: No, Peťa by si moh koupit efekt … No a ještě bysme museli něco přidat…

Peťa G.: Možná přispěje babička. Můj sponzor si napíšu „babička“.

Pepa: No teď asi ten Klondike, když se přihlásíme, nevyhrajem. Tam prý je teď nějaká babská skupina, která se tam přihlásila, nebo co … :-)

Co říkáte na Andy Marshall Band nebo The Open?

Pepa: Podle mě jsou to všichni borci.

Peťa O. : Když jsem Andíky slyšel poprvé, tak se mi to líbilo a podruhé už se mi to vůbec nelíbilo. No, usínal jsem u toho.

\

Zatím nemáte problémy s fanynkami? :-)

Peťa O.: Tak jediný, kdo taky má problémy s fanynkami je tady tenhle (ukazuje na Peťu G.)

Peťa G.: (smích) Já nevím, máš ten problém ty, já jsem ti ho přenechal s tou samou fanynkou … (smích)

Pepo, co děláš, když zapomeneš text?

(výbuch smíchu)

Pepa: Na na ná, na na na … No, jako mně se to stává docela často. :-)

Peťa O.: Pak jen loví v paměti a loví slovíčka.

Pepa: A počítám s tím, že mě nejde slyšet. Takže nikdo mě neslyší, jsem v pohodě …

Peťa G.: Tam jestli se podíváš, tak na zdi je text: „Není to nic moc“. To když Pepa něco splete, tak mu to ukazujem, a on pak už zpívá dobře.:-)

Stal už se vám na vystoupení nějaký trapas?

Peťa O.: Nám už se stalo věcí… Třeba hned nad prvním vystoupení si zapomněl Pepa vyndat trsátko…

Pepa: A pak jsem měl ruku celou od krve.

Peťa O.: A na třetím vystoupení jsme zjistili, že jsou nožičky u bicích od sebe, takže mi podjely celé bicí.

Pepa: To zrovna jsme hráli mému taťkovi na padesátinách, a tak Peťa hrál a najednou celé bicí jely dopředu a my jsme co chvíli přestávali.

Do jakého stylu hudby se řadíte?

Pepa: Hrajeme CNN rock. Co Nás Napadne rock. Sem tam do punku, sem tam do … čeho … já už neznám jiné styly. (smích)

Peťa G.: Většinou hrajem něco punkového, rockového.

Peťa O. : My to máme všechno takové variabilní. Každá písnička jiný styl.

Pepa: Máme prostě plno stylů. CNN je označení pro všechno, co vzniklo z rocku. Možná to není pravda, ale já si to myslím.

Co posloucháte ve svém volném čase?

Pepa: Já poslouchám celkem všechno, ale nemám rád takové ty „disco shity“.

Takže i dechovka, jazz …

Pepa: Jazz jo. Dechovka, no, když to je zrovna někde na oslavě, když to slyším jednou a musím zrovna tancovat s babičkou, tak si to klidně poslechnu. Ale že bych si to pustil na kompu a ležel bych v posteli a poslouchal, tak to ne.

Peťa G.: A taky nechodíme na pařby, že Pepo?!

Pepa: No, na pařby nechodíme.

Peťa O. : Každému se prostě líbí něco jiného. Nedovedu si představit, že bych musel být na nějaké techno party do rána.

Pepa: A navíc u mě, kdybych musel tancovat na techno, tak to vypadá docela blbě. Je to jakoby šlapání zelí, nebo tak něco …

Najde se v Česku nějaký interpret, kterému byste rádi dělali předskokany na koncertě?

Peťa O.: Mě se líbí 100 Stupňů Celsia.

Peťa G.: 100 Stupňů Celsia? Není to blbost?

Pepa: Mě se moc nelíbí 100 Stupňů Celsia.… (smích)

Peťa O.: No dobře, tak řekni svůj názor!

Pepa: No kdyby to byl kdokoliv, komu bychom mohli dělat předskupinu, bylo by to dobré.

Peťa O. : Goťák… To bysme pak mohli jet do Las Vegas.

Peťa G.: Proč tam?

Peťa O.: Gott tam jezdí skoro furt. (smích)

Peťa G.: Super…

Sledujete Česko hledá Superstar?

Peťa G.: Já jsem to za tu dobu, co to hraje, ještě neviděl.

Pepo, ty se nechceš přihlásit do té soutěže?

Pepa: Oni mi říkali, že bych skončil ve Hvězdné pěchotě. Už nás napadlo, že bych tam přišel a tu HP vyhrál a tím bychom se možná proslavili.

\

Co říkáte na názor, že kopírování zabíjí hudbu?

Peťa O.: Ale ať je to pravda… řekněte pravdu, hoši!

Peťa G.: Vidíš tyhle cédéčka všechny? Tak to většinou byla hudba (ukazuje na stěnu s vyvěšenými CD).

Peťa O.: Tak tady jde o ty ceny. Třeba v takové Americe dají pět doláčů za cédéčko. Tam nemají zapotřebí si něco kopírovat.

Peťa G.: To máš jak u nás kdyby to cédéčko stálo pajcku.

Peťa O. : A ti mladí si prostě nedovolí dát pět set…

Peťa G.: Já si třeba myslím, že když oni si to zkopírujou a my pak budeme mít nějaký ten koncert, tak už o nás budou vědět a když se to rozšíří mezi víc lidí, tak je to možná lepší.

Peťa O.: A navíc je to blbost, že to zabíjí hudbu. Teď takoví interpreti jako třeba Kabát vydělávají 110 000 korun za jeden koncert. Nebo mají hodně z toho, když se to pouští v rádiu nebo za ty televizní akce. Z toho oni dnes hlavně žijou.

Pepa: No, myslím, že u nás to nehrozí …

Kdybyste si měli uspořádat životní priority, na kterém místě by byla hudba?

Peťa G.: U mě je to na třetím.

Pepa: U mě též.

Peťa O.: Na druhém a nic víc.

Peťa G.: Já mám volejbal a škola, a potom hudba. Ale rodina je určitě důležitá. Teď si to neuvědomuju, ale určitě je.

Takže škola vede před hudbou.

Peťa O.: Nám vlastně hudba vyplňuje volný čas.

Peťa G.: A škola ten zbytek.

Pepa: U mě je to stejné. Jsem velký šprt, furt se šrotím.. (smích). A když mám čas tak hraju na basu … no, i když … a jo.

Peťa O.: Srovnej to s Grobem (Peťa G. – pozn. aut.), to pak už můžeš říct, že jsi virtuos. (smích)

Peťa G. : Náhodou.

Uvažujete do budoucna o vydání CD?

Peťa O.: Až budeme umět něco víc, budeme mít demáč o lepší kvalitě.

Máte nějaké životní motto?

Pepa: Já mám. „Tak běž, dokuď můžeš!“ (smích) To je z jednoho textu.

Peťa G.: Já bych spíš řekl: „Není to nic moc, ale hlavně, že nás to baví!“ (smích)

 

nahoru | permalink

Hledání

Stručně

  • Saturn odešel na zasloužený odpočinek. Vzpomínejte na něj tak, jak vám zůstal v paměti.
    Nezapomeneme!
 

Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;

© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.