Sedlář: „Ženo, proč jste v noci nespala?“

Kleslová: „Možná si pamatujete, no vy už asi ne, jak za první světové války… “

Bochenková: „… tak to by nám mohla vypočítat nějaká slečna… Tak třeba Doležal! “

Neugebauerová: \„Na začátku vlády Karla Velikého byl jeho spoluvládcem jeho bratr, který naštěstí umřel…\“

Kroczek: „Pokud si chce Olin leštit ocas, pomůcky přinesu…“ (O pokusu s liščím ohonem)

Duda: „Zasuňte slušně! Myslel jsem židličky!“

Gebauerová: „Růžička, vy nejste růžička, vy jste kaktus!“

Sedlář: „Ženo, pamatujte si, že strach a peníze jsme nikdy neměli! “

Pieczonka: „Víš, co je to Pb?“ Žák: „Olovo.“
Pieczonka: A BP? Baník, pi*o!…“

Strakoš: „V této třídě mi nelezl na nervy nikdo. No, téměř nikdo. No, sem tam někdo. No, nebudeme to rozvádět.“

Strakoš: „Ptejte se, dokud ještě žiju!“

Strakoš: „Jídlo je smysl mého života.“

Strakoš: „Přeložte mi větu: Dnes jsem se celý den milovala se zahradníkem…“

Strakoš: „Ale Esmeralda, jak víme, nebyla prase, ale ženská, že?!“

Strakoš: „To je jako bych já jel na koloběžce do Egypta.“

Duda: „Na to budete mít semestry, abyste pronikli do milostného života prvoků.“

Kresač: „No kde najdeme opice? Asi v poušti, že? Skáčou tam po kaktusech.“

Kresač: (na studenta s balzámem na rtech) „Co to máš na puse?! Nemrkej na mě! Já nejsem … TO!“ Studentka: „Pane profesore, můžete otevřít okno?“
Kresač: Je tu teplo, že?!“