Úplně první vodní dýmka byla poprvé vykouřena přibližně před 300 lety. V islámských zemích se s ní dnes setkáte na každém kroku. Vodní dýmka je zde totiž každodenní rutinní záležitostí. Častěji se sice setkáte s muži, kteří pokuřují v hloučcích dýmku, kažpodádně oproti minulosti je zde povoleno kouřit vodní dýmku i ženám.

Vodní dýmka je v naší zemi stále oblíbenější a neustále přibývá \„kuřáků\“, kteří navštěvují čajovny právě za účelem vychutnat si voňavý kouř stoupající hadicí. Nechci se zbytečně rozepisovat nad jednotlivými částmi vodní dýmky (korunka, kovové tělo, váza, hadice a zakončení hadice) a jejich specifickými funkcemi, spíš bych se pozastavila nad jejími účinky na naše zdraví – nad kterými se vedou vášnivé debaty.

Tabák, kterým plníme \„voďárnu\“, obsahuje přibližně stejné množství nikotinu, jaké obsahují tabáky do klasických dýmek. Jelikož se ale u vodních dýmek nasávaný kouř filtruje, když prochází vodou ve váze, většina škodlivin zde zůstane a kouř, který je následně vdechnut do plic, obsahuje pouze velmi malé množství nikotinu, které zdraví nijak vážně nepoškozuje.

I když je pravdou, že pokud jste zvyklí na pravidelné používání vodní dýmky, rozhodně nebude vašemu zdraví prospěšná. Každopádně žádná \„závislost\“ na vodní dýmce dosud prokázána nebyla. :-)