Gellar, 23. března 2006 | Postřehy čtenářů
Humorná povídka autora, jenž se podepisuje nickem Mr. Elasťák …
Přišlo léto a já si vyrazil na bazén. Oblékl jsem si plavky a ukázal světu své mužné tělo. Ovšem místo oněmělého úžasu jsem sklidil jen smích. Nebylo se ale vůbec čemu divit – ruce jenom dvě párátka, na břiše kde nic tu nic a nohy? Dlouhé Bidlo z Rychlých šípů by mi mohlo závidět. A tak se stalo, že jsem opět po dlouhé době navštívil knihovnu a vypůjčil si příslušnou odbornou literaturu s názvem Krůček od vrcholu z dílny Svět kulturistiky. Po shlédnutí pár fotografií jsem se rozhodl – ano, tak přesně takhle chci vypadat. Následujícího dne jsem si tedy sbalil věci a navštívil místní fitness centrum.
Ohodil jsem se dle nejnovější módy, jak radí Top dívka, šik čelenku, elašťáčky, úplé tílko a základ úspěchu byl na světě… Vešel jsem do místnosti s posilovacími stroji, když všichni najednou strnuli s roztaženými ústy a hlasitým „wow“. Čelenka udělala své, stála přece tři sta korun. Dlouho jsem neotálel a přistoupil k zařízení s názvem „biceps stroj“. Závaží bylo nastaveno na čtyřicet pět kilo a pán, který tam byl přede mnou, autoritativně ustoupil. Usedl jsem tedy, uchopil madla, prudce zatáhl áááááá… nic. Závaží se nehnulo ani o milimetr. Začal jsem tedy postupně ubírat na váze, a když jsem nakonec skončil na pěti, vítězně jsem kladku jednou vytáhl. Následoval ohlušující aplaus v celé posilovně. Jako největší frajer jsem se po tého zkušenosti odebral k multifunkčnímu stroji na posílení zádových, prsních a ramenních svalů. Teď jsem si sám nastavil zkušených pětapadesát kilo. Pořádně jsem se zapřel nohama, natáhl ruce a chytil tyč. Bohužel i po třetím úpěnlivém zatáhnutí se nic nestalo a já tam stále visel jako Ježíš na kříži. Naštval jsem se a celým tělem jsem se pověsil na rukojeť. Povedlo se, závaží vyjelo nahoru a já sjel dolů. Nakonec jsem si troufl na „Bench press“. Svému sparing partnerovi jsem sdělil, že si dám sedmdesát kilo. Teď nastal čas mého triumfu. Činka se zvedla z držáku, avšak letěla dolů tak rychle, že to nikdo ani nepostřehl a já ležel na lavici s vyraženým dechem a naraženým hrudníkem.
Když jsem se odplazil domů, připadal jsem si jako největší king, který se nesmazatelně zapsal do historie fitness jako „Mr. Elasťák“.
Takže hip hip hurá aneb sportu zdar a kulturistice zvláště!
Původní engine: Jan Raszyk; Webmaster: Michal Wiglasz;
© 2002 — 2009: Všechna práva vyhrazena, šíření veškerého obsahu bez souhlasu redakce zakázáno.