Paní profesorka Hellerová:

-Půl roku mě připravujou, jaké mi přijdou poklady a vy nic neumíte!

-Vrba! Co vy se tam na těch židlích válíte jako hroch!

-Andrášík, no ten, co se plazí po tom umyvadle.

-Z toho plyne poučení: Nikdy se nehlas dobrovolně!

-Vy máte ještě velkou rodinu? To je chcete postupně vyvraždit?

-Dodek! Vy to máte zprasené fakt unikáteně.

-Víš co, Andrášík? Já tě prdim.

-No poslouchej, ty zmetku malý.

-Tomáši, ty drž ďub!

-Nechte si ty pindy, Simandl!

-Dodek tu nebude sedět jak holub na báni.

-Vy bestie! Vy si tu vyhříváte hnáty na ústředním.

-Nemůžete psát do němčiny samé býkoviny.

-Vstřebáváte mě, Jane?

-Nežvýkej nebo ti jednu máznu!

-Pavle, když se mluví o jídle, tak se hlásíte, že?

-Nevrzejte tou židlí! To nevržu já. Nelžete! Já poznám, kdo kterou židlí tady vrže!

-Simandl, vy jste drzý jak opice.

-Co vy se tam válíte jako hroch? To už tady jednou bylo. No ale vy se tam fakt válíte jak v nějaké zoo.

-Radime, vy se tváříte jak zpráskaný pes.

-Jak si to dovolujete bavit se tu s ignorantem Andrášíkem?

-Co do ní prtáte?

-Co si to dovoluješ? Ty blbečku!

Pan profesor Bajnar:

-Ježiš, nebojte se, Andrášík! Na všechno dojde, nebuďte nervózní jak panna.

-Dobešová, já vás asi za chvíli vykostím.

-Jestli ještě jednou napíšete plus, tak vás fakt zbiju.

-Vy jste diblík nějaký.

-Ale jděte, vy brebto.

-A tím jsem se vykrátil dosyta.

-Za chvíli se stanete mým úhlavním přítelem.

-Vy jste nečetl moji knížku \„Zbytečné otázky ve školství\“?

-Teď přichází hlavní hřebec programu.

-Ovšem jen jestli máte hlavu i na jiné věci, než aby vám nepršelo do krku…

-(po třídních schůzkách) Co doma nového?

-Takže tady vaše kouzla opět neuspěla.

-Nehuhňejete si tam, já si taky nehuhňám.

-Byste se divili, jak na Sibiři mastí matiku.

-(při zkoušení) Proč se na mě díváte? Já vím, že jsem krásný, ale…

-Vy pořád závorkujete, až do úplného vyzávorkování.

-Czyž! Jestli vás to nebaví, tak si běžte tady před přístavbu stavět sněhuláka.

-A za tu čtyřku mi můžete ručičky pozlatit.

-To není práce, ale poslání! Kdybych byl chytřejší, mohl jsem teď farat do dolů.

-Dosť bolo Bajnara, EJ!

-Teď jste mě převálcovala jak buldozer.

-Abyste mi tu příště neusnuli, vezmu si kašpárka Šmíta. Aspoň, že nechrápete.

-To ještě nevíte, že ve 4. rořníku budu nosit pistoli.

-Co to tam tak cpete? To může udělat jen baba.

-To je pořád všecko na jedno brďo.

-Vy jste melouni! FAKT! Já jsem to tušil.

-Ochodku! Nešpitejte mu do ucha! Jste nějaký divný.

-Ježiš! Cikáni nám kradou dřevo! Keby som mal pušku....... A za bílého dne! Oni se fakt neštítí ničeho! Kdybych nemusel učit, já bych ho šel provětrat.

• Je to tu cítit Valentýnem. Zajímavé, že se dívá pořád na mě..... Co na mně vidí…?

-Vy tu sedíte jak nezaujatý člen OSN.

-Zbavte se radši sama sebe.

-Postránecká! Vy si zasloužíte pracovní přezdívku Carda Retarda!

-Konečně někdo, kdo má kladné IQ.....

-Vy znásilníte jakýkoliv předchozí příklad do nadcházejícího!

-Vy jste odmocnina!

-Teď jste se zavraždil tím determinantem…

-Hefnerová! Kdyby byly v kapitalistické společnosti povoleny tělesné tresty, tak už jste dávno mrtvá!

-Příště si doneste do hodiny pytlík hrachu. Já ho budu házet na stěnu a vyjde mě to nastejno!

-Udělejte si na tu písemku radši taháček na vzorečky. Můžeme? Když ho neuvidím…

-To jsou ptačí hlavy!

-Andrášík! Vy byste si mohl na svoje hádání pořídit křišťálovou kouli!

-Mě neobměkčíte! Nehrajte tu na mě divadlo! Na střední škole mě přezdívali Toník-Kamenné srdce.

-Vy chcete, abych se nachladil a umřel, že?

-Vy mě chcete pobavit před obědem nebo podráždit vředy?

-Někteří z vás si nezaslouží chodit do takové krásné školy…

-Já mám jednoho známého, který říká manželce, když ho naštve: „Ty trubko, zalez!“

-My nejsme popředu, oni jsou víc pozadu s matematickým plánem než my.

-Olšarová! Říkáte, že nesmíte dělat rychlé pohyby hlavou, aby to neštěrkalo?

-A teď jsme se konečně dostali do ¶.

-Foltýnová, vy máte oko z Kašparovy krávy!

-Nedrážděte mě! Já dovedu být mstivý.. Myslete na svou budoucí kariéru!

-Ženy se dělí na pomalé a rychlé. Ty rychlé jsou běhny a ty pomalé coury.

-Andrášík, to je váš bratranec? Takže další takový protivný člověk na gymnáziu?

-(rozšlápl Ivaně zapínání na tašce)Hmm.. Asi se to zlomilo.

-Pane profesore, odpadne nám zase hodina kvůli horku? Vy si fakt myslíte, že jsem Zákopčáník nebo co?

-Jste hnusná až odporná! Proř mobilujete v hodině?

-Badáňová, vy čiperko! Vím, že jste mladá a dravá, ale těch 12 minut tu ještě musím vydržet!

-Tkadlecová, co to tady tvoříte? To je tady Wolkerův Prostějov nebo co?

-Vy si myslíte, že som diabol alebo veštec alebo čo?

-Pane profesore, vy budete v září stávkovat? Já ne, já budu pracovat, já musím platit dluhy.

-Jak to, že je váš syn učitel? Protože jsem ho donutil.

-Učíte se pro sebe, ne pro mě! Já se tím musím živit, protože nic jiného neumím.

-Když budete těhotní, půjdete na ultrazvuk, abyste věděli, že nemáte třeba netopýra.

-A teď tu optimistickou od Erbena: „Zamřela matka…“

-O kterém pohádkovém zvířeti se říká, že je potměšilé? Na b… Ne já!

-Byl takový film- Holka na zabití. Za chvíli bude o vás.

-Ještě mi hodila zaprášenou houbu do mých klasifikačních věcí!!!

-A už z minula víte, že stát je nepřítel….

-Dívejte se na mě! Já vím, že je venku pěkně, ale já tež nejsem nejškaredší.

-Foltýnová! Vy jste vyloženě škodlivá v této hodině!

-Tady zavádíte novou teorii a tudíž jste schopen úplně poplést Arendášíka. (Andrášíka)

-To mi dělá dobře na pleť, když zuřím. To se pak žena zamyká v kuchyni.

-Andrášíku, vy máte mimořádně vyvinutý smysl pro zbytečné otázky.

-Dneska je filé, není kam spěchat. Ale dnes jsem si donesl své 3 kořenky.

-Teď jste tu dokázal, že jste matematicky silně zakřiknutý.

-Vy mě nutíte k nepopulárním opatřením.

-Já vám to nakreslím, protože vy jste bulíci.

-Mimořádná třída mimořádně shnilých studentů…

-Vy si myslíte, že pod nátlakem vašich hlubokých očí zjihnu a pustím vás dřív domů?

-Já jsem to sem přilepil? Tak to jsem šikulka…

-(o pp. Raicovi) V tom mu nemůžu bránit. On je velký a dospělý.

-Nemám vás rád, a proto se to projeví na mé mstivosti.

-To je jako otázka, proč když se do vody hodí dlažební kostka, nedělají čtverečky ale kruhy.

-Jestli na mě budete v důchodu pracovat tak, jak teď, tak to se raději oběsím někde v lese.

-Andrášíku, kdybyste byl můj, tak vám lisknu!

-V oku je ten aspik jménem sklivec. Takové to třaslavé.

-Takové starozrakové oko, jako třeba moje…

-Ty postupy platí od roku 1600. Nebuďte převratní.

Pan profesor Raic:

-Horáková, vraťte se do bažin!

-Nedostaneš mě, Jacku Simandle!

-Mám dlouhé ruce, říkejte mi kondor.

-(na projíždějící jeřáb) Ticho tam! Nebo na vás pošlu Ochodka!

-Pokud by se to někomu nelíbilo, dám mu na budku.

-Jak se jmenoval ten netvor? Nemyslím Raic!

-Horáčko, priď, bude řiť!

-RAIC je kupodivu podstatné jméno, ne nějaké škaredé citoslovce.

-Jak říká můj oblíbený básník Jan Bajnar….

-To si můžou dovolit zkušení spisovatelé, ne literární embrya jako jste vy.

-(po písemce) Děs Děsovič Děsov!

-Brzy bude Den otevřených dveří na našem gymnáziu. Já mu říkám Noc zavřených oken.

-Andrášíku! Už jste byl nekdy vykostěn? Ne? Tak si nekoledujte!

• Ti Burani z Balíkova…. Mluvím o Římanech.

-Publius Ovidius Nasso, to je teda maso.

• Kucharczyku, vás vykuchám a budete už jen Rczyk.

-Ochodku, vy jste jak moje manželka! .........i když­......jisté rozdíly by se našly.....

-Takže kyselina sírová je také sousloví? Ano, třeba ta kyselina souslová je také sousloví.

-To je Katalánie, ty řepo!

-Křesťanství se šíří z té pateřské Malestiny… (mateřské Palestiny)

-„EURO 2004“ napíše slovy jen kříženec Mongola s Turkem!

-Nerben… Teda! Neruda vychází z Erbena.

Pan profesor Robotka:

-To není škola, ale bordel.

-Myslím, že tady probíhá dakolizace.

-Ne, že si spletete Vrbu s topolem. Promiň, Pavle!

-Doneste si ty žížaly! Co si myslíte, že je vám budu honit po poli???

-Jestli jste nebyli na východním Slovensku, nevíte, co to je cikánská osada. To tady ten Bronx je ráj.

-Je určitě v pondělí pátek?

-Ty židle nemají ani nulovou hodnotu, ty mají minus 500.

-Jednou jsem vyvolal kluka, on nechtěl přijít, že to neumí. Nakonec jsem ho teda přesvědčil, tak k té tabuli došel. Fakt nic neuměl, já se tak naštval, že jsem na něj zařval: „Tak co sem lezeš, když nic neumíš?“

-Žijeme v Absurdistánu!

Paní profesorka Šajtarová:

-Tohle je holka, má přirozený rod \„she\“, tohle je kluk, má přirození…

-(probíhá hodina němčiny) Tady nemusíš umět německy.

Pan profesor Sedlář:

-(našel Playboy) Mrzí mě, že přede mnou dobré čtivo schováváte.

-Takže Heikens prostě odpadl.

-(někdo kýchl) Na zdraví! Díky. To víte, chlapi sobě.

-To je dějepis od pana Raice? Tuplovaný důvod, abyste to uložila až na dno.

Paní profesorka Mullerová:

-To je pan Klupa, že? On má takový trhlý rukopis.

-Výbordelně!

-Nezívejte na mě! Zavřete tu chlebárnu!

-To je hezké, že jste myslel. Bolelo to?

-Nechemelte se furt!

-Držte ústa, pučmeloune!

-Jak se jmenuje ten mravenečník? Jo, Barbra Streisand!

<p%3 vlastně ve čtvrt na 4. Ani dojičky nevstávají tak brzo!

-Jen se vysmrkejte, ale pozor na mozek. Ať ho nevysmrkáte.

• Na bíle myši já šahat nemůžu! Vždyť to má růžové tlapičky…

Pan profesor Klupa:

-Už si někdo skočil s gumou? Myslím z mostu.

-Tomáš Ruisl! Poď k tabuli! To nejde, my smrdíme! Nekecej a poď! Ale to je fakt hnus!

-Běžte se podívat na Podkarpatskou Rus. Je tam pěkně, nic tam není.

Pan profesor Kroczek:

-Drž hubu a dělej si poznámky!

Paní profesorka Helešicová:

-Vrba! Já z tebe nadělám dřevo!

-Vrba! Tobě by se líbilo být mezi těma gorilama, co?

Pan profesor Kučera:

-Dobře, vy jste češtináři. Vy jste teď v tom pekle.

-Nein! Das ist falsch! Bist du hotentotisch?